Ahoj pesani, hafani a vůbec geopsi.
Jmenuji se Elsa, a ať si mí páníci Pivní Pupek a Freťule ( to jsou ti na druhém konci vodítka ), brblají co chtějí, já jsem taky kačer. A zatím co oni chodí po keších jen pár let, já kešuju celý život. Zkrátka, když máš čtyři nohy a hlavu pár centimetrů nad zemí, vypadá ten svět trochu jinak.
A právě o tom (a nejen o tom) si ráda pokecám a zaštěkám s ostatními geopsy. Své páníky vezměte s sebou, ať jim to není líto, a zatím co my budeme běhat, štěkat, a očuchávat se, oni, aby se nenudili, ať si poklábosí spolu. Ať si vyměňují ty podivný želízka a dřevěný kolečka a co já vím ještě, ale my, geopsi, si to užijeme po svém, a opět bez vodítka.
Tentokrát půjde o setkání předvánoční. Ano, předvánoční, jelikož to co lidi slaví, a říkají tomu svátky, je pro nás hotovým utrpením. Konec roku, ale většinou již celý Prosinec je nejhorším obdobím v roce, kdy se lidé chovají velmi bezohledně, a odpalují všechny ty petardy a ohňostroje, a neuvědomují si že naše ouška jsou mnohem citlivější, než ty jejich, a že nám, a vůbec všem zvířátlům velmi ubližují.
Jo, a nezapomeňte připomenout svým páníkům, že my máme čumáčky mnohem citlivější než oni, tak ať nám tady nekouří. Jednak nám to vadí, a jednak na psím hřišti, kde se event koná, je to provozním řádem stejně zakázáno. Raději ať mají vždy u sebe, nějaký ten pamlsek pro nás. HAF, domluvila jsem.