KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY JSOU JEDNOU Z NEJZNÁMĚJŠÍCH BRAMBOR, ZE KTERÝCH SE DĚLÁ BRAMBOROVÝ SALÁT.
Pojďme se podívat, kde byl původ těchto brambor a přečtěte si historii této šlechtitelské stanice, která sice funguje, ale již nemá takový význam jako dříve. Její hlavní budova byla prodána a dnes se pod novým majitelem postupně rozpadá.
Historie šlechtitelské stanice
Šlechtitelská stanice Keřkov byla založena v roce 1923. Jejím zakladatelem bylo Družstvo pěstitelů zemáků (od roku 1925 Sativa, hospodářské a výrobní družstvo pěstitelů zemáků) v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě, které v uvedeném roce (1923) převzalo zbytkové statky v Keřkově a Dolním Dvoře na tehdejším okrese Přibyslav od Státního pozemkového úřadu.
Stanice Keřkov se nachází na Českomoravské vysočině nedaleko Přibyslavi (10 km východně od Havlíčkova Brodu). Nadmořská výška je 500-568 m, dlouhodobá průměrná roční teplota je 6,8°C a dlouhodobý roční průměr srážek 687 mm. Příznivé půdní a povětrnostní podmínky stanice podmiňují efektivní šlechtitelskou bramborářskou činnost, na níž stanice byla zaměřena.
Během své existence prošla stanice Keřkov řadou změn v organizačním začlenění. Po založení v roce 1923 náležela zakladateli – Družstvu pěstitelů zemáků v Havlíčkově Brodě. V letech 1948-50 byla součástí Československých státních statků, statek Přibyslav, a v letech 1951-55 náležela Výzkumnému ústavu bramborářskému (v r.1951 VŠÚB, v letech 1952-55 VÚB) v Havlíčkově Brodě. V letech 1956-60 byla začleněna do Šlechtitelského a semenářského podniku v Chocni. V letech 1977-90 byla začleněna do Osevy, výzkumného a šlechtitelského ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. V roce 1990 byla převedena do Osevy, šlechtitelského ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Od roku 1992 podnik patří různým soukromým majitelům..
Na šlechtitelské stanici Keřkov působila řada pracovníků, kteří se významně podíleli na úspěšných výsledcích.
Šlechtění v Keřkově zahajoval Ing.dr. Jaroslav Dráb (1923-24).
Nejvýznamnějšími šlechtiteli keřkovských originálních odrůd brambor jsou:
Ing. Václav Starý (1925-36)
Václav Cimrman (1925-49)
Ing.Josef Sixta (1936-1976)
Ing.Josef Konrád, CSc. (1949-99)
Ing. Vratislav Voral, CSc. (1978-2008)
Vedoucími šlechtitelské stanice Keřkov Byli:
Ing. Jaroslav Dráb (1923-24)
Ing.Eduard Bakalář (1924-25)
Ing.František Paulů (1925-32)
Ing. Josef Vančura (1932-33)
Ing.Václav Starý (1933-36)
Václav Cimrman (1936-49)
Václav Endrle (1949-52)
Ing. Emil Bartes (1952-53)
Vojtěch Smolka (1953-70)
Ing. Josef Kameník, CSc. (1971-92)
Z historie šlechtění
Stanice Keřkov se od samého založení zaměřovala především na šlechtění brambor. Zabývala se však i šlechtěním dalších plodin. V roce 1925 se zde začal šlechtit len, těsně před druhou světovou válkou žito, oves, vojtěška a za druhé světové války jetel a kukuřice. Šlechtění těchto plodin však bylo na stanici postupně zrušeno či přesunuto na jiné stanice a stanice byla specializována jen na šlechtění brambor.
Po začlenění šlechtitelské stanice Česká Bělá do stanice Keřkov bylo na této spojené šlechtitelské stanici pracováno ve šlechtění lnu, kmínu a máku, započatém v České Bělé v roce 1961.
Šlechtění brambor (novošlechtění i udržovací šlechtění) zpočátku probíhalo jen na stanici Keřkov. Plocha novošlechtění a udržovacího šlechtění se však zvětšovala tak, že byla zajištěna nová pracoviště. Novošlechtění nadále probíhalo v Keřkově, udržovací šlechtění odrůd a kříženců bylo přesunuto na pracoviště ve Stříbrných Horách a v České Bělé.
V současné době se z ekonomických důvodů udržovací šlechtění přesunulo zpět na stanici Keřkov.
Se šlechtěním brambor se na šlechtitelské stanici Keřkov začalo již v roce jejího založení. Nejprve to bylo výběrové šlechtění (individuální výběry s následným hodnocením potomstva) a později v roce 1927 vlastní novošlechtění – kombinační šlechtění.
Celkově bylo na stanici cestou výběrového šlechtění vyšlechtěno 17 odrůd.
Cestou kombinačního šlechtění bylo od roku 1927 vyšlechtěno 63 odrůd.
Stanice Keřkov se jako první naše šlechtitelská stanice začala zabývat šlechtěním brambor na rezistenci proti háďátku bramborovému (v r. 1967) a též jí byla povolena první naše proti háďátku rezistentní odrůda – odrůda Klára (r.1986). Do současné doby bylo na stanici vyšlechtěno 14 odrůd rezistentních proti háďátku (odrůdy Klára, Koruna, Krasa, Krystala, Kobra, Kora, Kornelie, Komtesa, Kariera, Nikoleta, Marcela, Opava, Marketa, Judita,Lada,Liliana).