Další z pověstí z Oderska vás přivede do lesa, kterému se v minulosti říkalo Černý nebo také les sebevrahů. A proč? Protože tento les je daleko od obytných stavení, ani tudy nevede žádná cesta. Proto je to ideální místo pro skoncování se životem. V místech, kde byl nejhlubší les, dnes už nic není. Kromě kůrovce za to může intenzivní hospodaření. Přesto kešku v lese najdete. Je na stráni nad Kačení studánkou. Ale nejdříve pověst.
Sebevrah ve hvozdu u Dobešova
Nedaleko Dobešova se nachází velký temný hvozd, zvaný Český les „ Böhmischer Wald“. Jednou se v něm oběsil sedlák z Jindřichova. Dlouho se nevědělo, kam se vlastně poděl? Až následujícího roku jej zde našla žena, sbírající v tomto lese dřevo, jak visí na stromě oběšený. Celá vylekaná pak běžela do nejbližší vesnice oznámit tuto skutečnost. Lidé, které přivolala, muže sňali a pohřbili. Od té doby v tomto lese není bezpečno a každý si dává pozor, aby tamtudy nemusel jít právě v noci.
Asi před sto padesáti lety káceli v tomto lese dřevorubci jedli. Náhle uslyšeli v blízkosti strašný rachot lámajících se větví a současně s tím se jim pila v řezu zlomila. S nasazením nové pily do řezu, začaly ze stromu vypadávat krvavé piliny. Pak se najednou strom s rachotem zřítil k zemi a v lese zavládl klid.
O několik let později tímto lesem procházel sedlák z Dobešova. Cestou ho z ničeho nic začal doprovázet malý bezhlavý koník. Teprve před vesnicí přízrak zmizel
Podle lidové pověry nenachází duše sebevrahů v hrobě klid. Musí na místě činu bloudit do té doby, než by tělo mrtvého zemřelo přirozenou smrtí. Velmi rozšířeno je mínění, že při oběšení vzniká vichřice. Lidová pověra dává duši s větrem do souvislosti. Vydechne-li umírající při posledním vydechnutí duši, má se otevřít okno, aby mohla uniknout. Kde se oběsil sebevrah, tam tři dny bouří, protože duše z těla nemůže uniknout a opustit místo činu. Také se říká, že duše zemřelých běsní v okolí místa, kde přibyla duše nová do jejich houfu.
Fried Ranke:“Die deutschen Volkssagen – Německé lidové pověsti“ , přeložil Karel Gold, upravil Květoslav Wiltsch