Loupežníci pod Pačískou Traditional Cache

Ahoj, jednou jsem vyrazil na procházku a když jsem objevil další pěkné místo pro uložení keše, chtěl jsem vám ho ukázat. Přeji hodně štěstí, a ať se vám všem daří!

Pod lesem Pačíska protíná pěšina vedoucí od Sedlčan do Ústupenic místní komunikace spojující Oříkov s Doubravicí. Rostou zde dva statné listnaté stromy a pod nimi se nachází litinový křížek zapuštěný do žulového podstavce. Deset se skládá ze čtyř dílů. Dvě spodní kamenné desky nad stupňovitě na sobě. Na nich je vidět robustní kvádr, který má na přední straně vytesaný letopočet 1848. V horním i dolním konci se rozšiřuje v oblíbené římsu. Na němém posledním dílčím tvaru obdélníka s úzkým plastickým pásem pod vrchním okrajem.

Podle údajů uvedených na podstavci lze usuzovat, že původní křížek byl vztyčen jako připomínka zrušení roboty. Ten přišel k úhoně někdy v padesátých letech 20. století. V roce 2004 byl péčí rodiny Krotilovy z Doubravice a Vermachovy ze Sedlčanu zaměřený na původní stav a osazenými křížkem.

Stařičký sedlčanský děkan seznam příjemců z pražského konzistoře. Stroze mu v něm bylo sděleno, že jeho Jeho Výsosti císaře Josefa II. se uzavírá kostel svatého Marka na Poušti. Víc ani slůvko, ani vyhlednak pokynu, kdo zaujmout. Po jeho přečtení zůstal kněz nadmíru rozrušen a truchlivé myšlenky se uhnízdily v jeho hlavě.

„Proč císař zavírá svatostánkya páni preláti k tomu mlčí? Na biskupství si zase jednou umyli ruce a problém předali jako horký oříškový sní jinému. “Přemítal hořce. „A já, obyčejný děkan, mám věřící vyložit něco, co sám nedokážu pochopit. Musím svolat okolní faráře, snad spolu vymyslíme, co s kazatelem povíme své ovečkám. “

Když se o několik dní později kněží na děkanství vzájemně loučili, nebylo jim lehko na duši a nespokojeně se rozcházeli na své fary. Také vysokochlumecký kaplan zamířil nejkratší cestou domů. Brzy zdolal stoupání Šiberného vrchu, seběhl z kopce dolů a zamířil k Pačísce. Tam proti němu vyskočili z houští dva zakuklení hromotluci.

„Dej sem peníze!“ zahřměli mu do uší a v boku ucítil hlaveň bambitky.

„Žádné nemám. Jsem jenom chudý kaplan, slitujte se,“ prosil.

„Nemáš peníze? Tedy boty dolů! A také kabát a sutanu!“ Obrali ho o všechno. K hradu doklopýtal bosý se zkrvavenýma nohama a jenom v košili. Nestál o pozornost, raději vyčkával stranou brány, až do hradu pojede nějaký povoz. Dočkal se, když přiváželi pivo z pivovaru. Vyskočil na vůz a schoval se mezi bečky. Ani tak se ale nedostal do kaplanky nepozorovaně. Před kaplí ho uviděl purkrabí.

„Jak jste se bavili, důstojný panel?“ Zhrozil se.

"Okradli mě u Pačísky," sáhou ven.

„Okradli?“ Divil se purkrabí. „To jste se nechal? Jste chlap jako hora? “

„Byli dva a vyhledat bambitky. Jsem rád, že vůbec žiji. “

„Hrůza!“ Rozzlobil se úředník. „Sotva jedny darebáky pochytáme, vzápětí se přátel jiní. Hned tam poslu mušketýry. “