Keška je připomínkou mezolitického sídliště, které existovalo cca před 9 tisíci lety v katastru nedaleké obce Smolín. Protože stopy po mezolitických osídleních jsou vzácné, tak je smolínské sídliště archeologicky významné i z celoevropského pohledu.
Nálezy z mezolitického osídlení u Smolína
Legenda: 1 = sekera, 2 a 3 = brousky na hroty šípů, 4 = drtidlo rostlinné stravy.
Oliva M.: Mezolit na Moravě ve světle nových výzkumů a poznatků. Časopis Moravského muzea, 103/1, 2018, 3-33.
Období mezolitu (tzv. střední doba kamenná) je období vývoje lidského druhu, které započalo před 10 tisíci lety a u nás skončilo před 8 tisíci lety. Jeho počátek splývá s koncem poslední doby ledové, kdy se Evropa v důsledku oteplení postupně zalesňovala. Prostory zaniklých tunder a chladných stepí nejprve zaplnily borovice, olše a břízy. Za nimi se pak rozšířily lísky, duby a jilmy. Nově vzniklé lesnaté prostředí brzy zabydleli jeleni, srnci, prasata, zajíci a pernatá zvěř. Do lesů pak přišli za potravou i lidé. Kromě lovu zvěře se tehdejší obyvatelé intenzívně věnovali i rybaření, sběru rostlin a výrobě kamenných a kostěných nástrojů. Konec mezolitu nastal s nástupem zemědělství (neolit).
Mezolitický tábor
Až vrátíte kešku na její místo, tak se rozhlédněte po krajině. A zkuste si představit, jak tato krajina asi vypadala v mezolitu, tj. asi před 9 tisíci lety. Řeka Jihlava, kterou nyní máte za zády, se tehdy klikatila terénem, v němž se střídaly step, lesy, písčiny a rákosové mokřiny. Lidé tu žili v malých skupinách sestávajících z několika rodin (typicky 20 až 30 osob). Za zdroji obživy se museli často stěhovat, a proto si z dostupných materiálů (větve, rákos, hlína, kožešiny) budovali jednoduchá sezónní přístřeší. To je mimochodem také důvod, proč z tohoto období existuje tak málo památek.
Podstatnou část jídelníčku tehdejších obyvatel tvořila strava získaná sběrem. Jednalo se zejména o plody, hlízy a kořeny rostlin a nepohrdli ani plži, mlži a hmyzem. Sbírali med, ptačí vejce, lesní plody a divoké ovoce. Na zimu si dělali zásoby lískových oříšků, žaludů a semen kotvice. Žaludy a semena kotvice drtili na mouku, z níž dělali kaši, nebo pekli placky. Jídelníček si zpestřovali lovem zvěře a rybařením. Lovili stepní koně, jeleny, prasata a drobnou zvěř, jako jsou zajíci a vodní ptactvo. Jejich základní loveckou zbraní byl luk. Dalším zdrojem potravy pak byly ryby, k jejichž lovu využívali sítě, harpuny a různé vodní pasti.
Takto mohly vypadat mezolitické přístřešky
Replika sekery s topůrkem z parohu a replika pazourkového nože
Zajímavosti okolo mezolitu:
- V průběhu mezolitu lidé domestikovali psa. Používali jej jako hlídače i jako loveckého pomocníka.
- Průměrná teplota byla před 9 tisíci lety asi o 2 až 3 stupně vyšší než dnes. Toto dramatické oteplení hned po ústupu poslední doby ledové tehdejší lidé přežili. A nepotřebovali k tomu hraběcí rady klimatických "odborníků".
- V době mezolitu už lovci mamutů z blízkých Dolních Věstonic zhruba 15 tisíc let neexistovali.
- S koncem mezolitu zároveň skončila i epocha rovnostářské společnosti lovců a sběračů. Od té doby lidé žijí v hierarchických společnostech.
_________________________________________________________________________________________________________________________