Popeleční středa je začátkem křesťanského čtyřicetidenního půstu
Popeleční středou začínají přípravy na Velikonoce, tedy svátky jara, jež jsou spjaty s oslavou vzkříšení Ježíše Krista. Křesťany tak čeká čtyřicetidenní postní období, kdy by ze svého jídelníčku měli vynechat maso a v rámci duševní očisty by se měli vzdát dočasně věcí, na které jsou zvyklí a které jim ulehčují život.
Popeleční středa je připomínkou pomíjivosti pozemského života, příležitostí věnovat pozornost trvalým, duchovním hodnotám. Na Popeleční středu žehná kněz při bohoslužbě popel připravený z jívových ratolestí požehnaných v předchozím roce při obřadech Květné neděle.
Poté uděluje věřícím popelec: každého označí popelem na čele a řekne přitom „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš“ nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“.
Příchodu postní doby předcházel masopust, který je naopak spojen se zábavami, průvody maškar, koledníků a konzumací jitrnic, jelítek, klobás, koláčků či alkoholu.
Popeleční středa zahájí zklidnění a přípravy na Velikonoce, které jsou nejdůležitějším svátkem křesťanů. Postní střídmost a odříkání v různých oblastech života křesťany provází 40 dní – výjimku tvoří jen neděle, které na památku Ježíšova zmrtvýchvstání zůstávají vždy slavnostním dnem.
Půst skončí Květnou nedělí, kdy začíná svatý týden před Velikonocemi. Květná neděle připomíná Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma. Datum Velikonoc se odvozuje od velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Termín kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Původně byly Velikonoce pohanským svátkem jara. Před přibližně 3500 lety dali Židé tomuto svátku zcela nový význam svým svátkem Pesach (uchránění, ušetření), ten je oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista, jde o nejdůležitější křesťanský svátek. Ne zcela přesná definice říká, že Velikonoční neděle se slaví první neděli po prvním jarním úplňku.
Květná neděle je připomínka Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, začíná svatý týden
Modré pondělí je nenáboženský tradiční název
Žluté úterý je nenáboženský tradiční název
Sazometná (škaredá) středa je lidová připomínka (nenáboženská tradice) Popeleční středy
Zelený čtvrtek je památka poslední večeře Ježíše
Velký pátek je den umučení Ježíše
Bílá sobota je dnem jeho pohřbení, v noci na neděli pak vstal Ježíš z mrtvých
Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle) je dnem vzkříšení, končí svatý týden
Na Červené pondělí je tradiční pomlázka (nenáboženská tradice)
Bílá neděle je druhá neděle velikonoční, nově pokřtění toho dne nosili bílé roucho
použité zdroje . internet