-8- SLAVICINSKÝ ZÁMEK
!!! 5.11.22 ZMĚNA UMÍSTĚNÍ, VELIKOSTI, NÁPOVĚDY Z DŮVODU NEUSTÁLÝCH KRÁDEŽÍ SCHRÁNEK !!!
Závěrečný kousek „Po historii a pověstech slavičínska“, tentokrát o zdejším zámku.
Na místě dnešního zámku stávala tvrz zbudovaná nejspíše kolem druhé pol. 14. století. Její původní pozůstatky prozkoumávali v roce 1978, kdy byly provedeny výkopy v prostoru nádvoří zámku. Při nich byly nalezeny zbytky staveb, které byly starší než dnes zámecké budovy. Před jihozápadním křídlem byly zachyceny pozůstatky dřevařských staveb, před protějším křídlem byla nalezena maltová podlaha a sladká vrstva, dokládající existenci dalších staveb.
Obě stavby zřejmě zanikly požárem ve druhé polovině 15.století. Lze tedy předpokládat, že ve zmíněné době již skutečně existovala tvrz zbudovaná z lehčích stavebních konstrukcí (roubené, hrázděné stavby, podezdívky zděné na hliněnou maltu). Tvrz byla situována na vyvýšeném pahorku uměle vytvořeném navážkou obrovského množství zeminy, obklopeném příkopem a valem. V obraně tvrze hrála pravděpodobně roli i voda – tvrz byla založena na soutoku dvojice vodotečí – soutok Říky a Liptovského potoka.
Slavičínské panské sídlo si až do počátku 18.století přes řadu úprav udrželo charakter tvrze. Někdy v polovině 18.století patrně za Jana Adama Podstatského z Prusinovic proběhla radikální přestavba tvrze na zámek. Vznikla patrová, trojkřídlá stavba s klenutým sklepem, přízemím i patrem. Dlouhé severozápadní křídlo pohltilo palác a věž starší tvrze.
V 18.století byl v jedné z kupních smluv zámek označen jako „Rittersitz – rytířské sídlo“ postavené z kamene. Byl patrový, v přízemí vpravo se nacházela klenutá kuchyně a navazujících šest klenutých místností, vlevo dvě klenuté spíže. V patře se nacházely čtyři místnosti a komora. Půda měla cihlovou podlahu , šindelovou střechu. Na dvoře se nacházela kůlna pro povozy a maštal pro šest koní.
Ve 40. Letech 19.století byl zámek přestavěn do podoby trojkřídlé dispozice. Došlo ke stržení vstupního jihovýchodního traktu, který byl nahrazen plotem s bránou a plocha nádvoří se tak zvětšila. Střechy byly sníženy, nad částmi bočních křídel vznikly terasy se zábradlími, nad průčelím, obráceným do parku byl vztyčen ozdobný štít. Klenby v patře zámku zmiňované ve starších písemných pramenech, zanikly a byly nahrazeny plochostropými sály se štukovou výzdobou. V přízemí se po pravé straně od vjezdu nacházela klenutá spíž a vozovna se dvěma vjezdy. V pravém křídle se nacházela kuchyně a navazujících šest místností, v levém byly dvě obytné místnosti, kancelář a archiv. V patře přístupném širokým dřevěným schodištěm bylo z chodby přístupných sedm místností.
Mezi 13.-19. stoletím se prostřídalo 66 majitelů lenního statku Slavičín. Z nejznámějších můžeme jmenovat například pány z rodu Cimburků a nebo Václava Norberta Oktaviána Kinského.
Od roku 1888 vlastnili stavbu, již prohlášenou za zámek : Arnošt Lederer (do r. 1906), Arnošt Dobrowski (do r. 1907), Hugo Ftáčník (do r. 1910), Adalbert Hugo Renner (do r. 1911), Pozemková banka Praha (do r. 1912), Lambert Wichterle (od r. 1912), Květuše Wichterlová, Stanislav Blaho (od r. 2007)
První elektrické osvětlení ze všech budov ve Slavičíně měl zámek. V roce 1910 byla uvnitř zabudována malá elektrárna poháněná benzinovým motorem.
Po druhé světové válce byl zámek znárodněn a předán Zbrojovce Brno n.p., závod Bohuslavice. V prvním patře došlo v 50.letech k vybudování kinosálu pro 200 lidí, loutkové divadlo a další místnosti pro zájmovou činnost. Po požáru sokolovny v roce 1952 byl v I. poschodí zbudován kinosál osazený promítacím přístrojem 16mm filmů. Filmová představení se konala třikrát týdně a to ve středu, v sobotu a v neděli. Od 1953 byla vybudována vývařovna a restaurace, pro které byly na zámku upraveny tři místnosti (kuchyně a dvě restaurační). V roce 1955 toto pohostinství převzaly Restaurace a jídelny. Změny zaznamenal i zámecký park, kde byl v roce 1954 vystavěn hudební pavilon a dětské hřiště s kolotočem a houpačkami. V témže roce bylo rozhodnuto vybudovat letní divadelní scénu, která již v roce 1955 byla předána do užívání s kapacitou 1200 diváckých míst. V restitucích byl rodině Wichterlů zámek navrácen. V letech 2007-18 sloužil zámek ke komerčním účelům jako restaurace Hugon, drobné prodejny, kanceláře lesní správy W + Š a dva sály pro společenské akce a v patře soukromý byt.
Roku 2018 prošel rozsáhlou rekonstrukcí s vybudováním pivních lázní a zámku nový majitel Roman Machala pojmenoval „Wichterle“.
O KEŠI:
Keš je umístěna v nápadném geoobjektu, ke kterému se chovejte s maximální ohleduplností a úctou. Neopatrné chování a čas jsou jeho již nějvětší nepřátelé. Schránka je surová zastrčená PETka - netřeba nic odlamovat, odrolovat a ničit...
Park je zejména o víkendech a prázdninách mudloidní..štastný lov :-)
Malý fotohintík:
