Jahody
Ve výsledcích výzkumů naší Moravskotřebovské liteární a historicko-vlastivědné lyžařské společnosti tvoří výskyt jahod v příbězích lidové slovesnosti jednu z nejtajemnějších záhad v historii. Díky široké vědecké přípravě (většina členů byla a je úspěšnými absolventy základní i devítileté školy), rozhledu (každý květen setkání na rozhledně Pastýřka, předtím stimulace očních nervů masáží nahých chodidel střepy a kameny – např. https://coord.info/GC867ZB), a orientaci v různých oborech (každý z nás umí číst), mají členové společnosti jednu vyjímečnou schopnost – zakopávat o objevy z různých oblastí lidské činnosti.
Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Členky chemického kroužku si dělaly cvičný rozbor jahod před přípravou džemu, aby takříkajíc věděly „do čeho jdou“. K jejich překvapení analyzovaný vzorek vykazoval zvýšenou hodnotu vitamínu E, a každý asi ví, že jahody jsou velmi bohatým zdrojem vitamínu C, jehož obsah je srovnatelný s citrusovými plody, a v závislosti na odrůdě může dosahovat od 40 do 90 mg/100 g plodu. Vyjma vysokého podílu vitamínu C jsou také bohatým zdrojem vitamínu A,B,E a organických kyselin (jako například kyseliny jablečné, citrónové, chininové, šťavelové, salicylové či ellagové, která působí v prevenci nádorových chorob). Analýza nicméně vykazovala rekordních 0,294 mg vitamínu E na 100g jahod, ač průměrná hodnota činí maximálně 0,20 mg na 100g plodů! To je o 47% více.
Dr. Evženie Zásaditá ze sekce analytické chemie v naší společnosti si tohoto rozporu všimla a začala pátrat, jak je u nás zvykem, nejprve v historických pramenech. Jako první dostupný text z bohaté knihovny společnosti se jí dostala do ruky tato publikace:
Zvláštní, že? Kdo by řekl, že prastarý příběh pochází ze Slovenska. Dr. Zásaditá zamířila hlouběji do historie a byla úspěšná, když našla nejstarší známou verzi příběhu ze 14. století, kterou uvádí mistr Klaret, vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce. Příběh sloužil jako kazatelský příklad. Sám mistr Klaret byl kanovníkem katedrály sv. Víta, spisovatelem, mistrem pražské univerzity a také autorem veršovaného staročesko-latinského slovníku s desetitícem hesel.
Druhým problémem se ukázalo to, že Mařenka musela své maceše a nevlastní setře Holeně (Holena by snad měla být přezdívka, protože dívka většinu dne trávila tím, že se zbavovala tělesného ochlupení, kvůli čemuž později vyhrála v místní soutěži krásy, kde byly jen samé porotkyně) zajít do lesa postupně pro jahody, borůvky a posléze i pro jablíčka v průběhu zimy, a daný problém vyřeší 12 kouzelných bratrů měsíců, což je metoda, se kterou vědec našeho formátu prostě pracovat nemůže…..
Zajímavostí je, že současné jahody jsou důsledek křížení jahodníku virginského s jahodníkem chilským, čím vznikla odrůda pěstovaná dodnes – jahodník ananasový. Křížení provedl zahradník Ludvíka XV. Antoino Duchesne (před emigrací do Francie ovšem Toník Duchovny, 18x výskyt v databázi příjmení v Čechách).
Tady se dr. Zásaditá dostala do výzkumných obtíží. To se často stává – výzkumník je tak okouzlen rozmanitými výsledky a novými poznatky, že ztrácí ze zřetele původní výzkumný cíl (tedy pokud nějaký byl). Naše výzkumnice to vyřešila tím, že se začala zajímat o zvýšené množství vitamínu E v jahodách ve zdejší zahrádkářské kolonii. Plodiny s jeho vysokým obsahem by pomohly vyřešit současný populační vývoj. Ke zkoumání využila dálkovou optickou kolorimetrii s pomocí dronu, kdy se barva zrajících jahod porovnává se vzorkem a určuje se výskyt zkoumané látky. Překvapivě nejvyšší obsah vitamínu E mají jahody na pozemku sousedícím s finálními souřadnicemi této skrýše. Proč? To nikdo neví.