Oheň svatého Eliáše
Jedním z výzkumných úkolů, kterými byla Moravskotřebovská literární, historicko-vlastivědná a lyžařská společnost pověřena, byl úkol číslo 46/19 AS s názvem Měření světelného znečištění mezi Kralickým Sněžníkem a Bukovou horou z vnitrozemí. Tímto úkolem byla pochopitelně pověřena astronomická sekce společnosti a měření probíhala převážně v nočních hodinách.
Při jednom z měření se začalo schylovat k bouřce a naši astronomové byli svědky světélkování na stožáru vysokého napětí, doprovázené zvukovým projevem praskání a sršení. Zanedlouho prolétal v malé výšce Airbus A320 pravidelné letní linky Instanbul – Pardubice, u něhož se podařilo zachytit stejné světélkování na levém křídle.
A vzápětí totéž na komínech bývalé pily – opět stejný výboj.
Ve stejnou dobu pozorovali návštěvníci populárního festivalu Moravskotřebovský bramborák vzhůru obrácený malý blesk na stánku s bramboráky.
Co mají tyto atmosférické jevy společného a proč vznikají?
Naštěstí máme v rámci Moravskotřebovské literární, historicko-vlastivědné a lyžařské společnosti také fyzikální a meteorologickou sekci, jejíž odborníci se pokusí tyto jevy vysvětlit. Je to poměrně jednoduché:
Za určitých podmínek se na hrotech, vrcholech, stožárech, v okolí drátů, se v nestejnorodém elektrickém poli díky rozdílu napětí vytvoří tzv. koróna (trsovitý výboj) – jedná se o oheň svatého Eliáše, typické modré světélkování. Dosti často se objevuje na moři. Skandinávci mají pro tento jev termín Lokiho oheň (Loki = bůh lži a klamů, známý jako vtipálek a šprýmař) nebo Lhářův oheň.
Poměrně těžké však bude dokázat, že výskyt výše popsaného jevu souvisí s takzvaným „klamným potenciálem“, kdy čtenáři bezmezně věří psanému textu, což pak vytváří napětí mezi pochopenou fikcí a realitou. Toto napětí je pak zdrojem pole, které způsobuje výskyt Eliášova/ Lokiho ohně.