Skoropravoúhlý trojúhelník
Jistě si pamatujete, jaké potíže vám v průběhu vašeho vzdělávání působila Pythagorova, případně její rodné sestřenice – dvojčata - Euklidovy věty I. a II.
Pythagoras
a Eukleides
Použití těchto vět však vyžaduje pokročilou znalost matematiky, zejména násobení jedno- a někdy i dvouciferných čísel, které talentovaní matematici nahrazují mocninou, a také tabulky či kalkulátor, abychom čísla pod stříškou vrátili zpět do srozumitelného tvaru (prý se to jmenuje odmocňování). Zmíněné věty sestřenice pak již přesahují možnosti běžného vzdělance.
Mezi dalšími nástrahami, kterými musí jedinec vzdělávaný v našem školském systému projít, jsou různé poučky o sudoběžnících, lichoběžnících a jejich částech - trojúhelnících. Mezi nimi pak požívá zvláštních výsad trojúhelník pravoúhlý.
Ale proč je pravý úhel tak preferován? Lze dosáhnout pravého úhlu bez znalosti Pythagorovy věty? Co na to stavitelé pyramid?
Tyto a další palčivé otázky vedly členy Architektonické sekce Moravskotřebovské literární, historicko-vlastivědné a lyžařské společnosti k formulaci výzkumného úkolu 23/19 A , který mimo jiné zahrnoval i studium originálních pramenů v proslulé studně vzdělání – v Alexandrijské knihovně, největší a nejslavnější knihovně starověku, vybudované z podnětu Ptolemaia I. Sótóra.
Tříčlenný tým tedy odletěl do Egypta, kde k úžasu zúčastněných vyšlo najevo, že knihovna byla v roce 48 př.n.l. Římany pod vedením jistého Caesara zničena. Nová Bibliotheca Alexandrina samozřejmě nemá k dispozici zničené papyrové svitky, a ani jejich fotokopie (!).
Štěstím v neštěstí byla rezervace zpáteční letenky u nízkonákladového dopravce, kde nejbližší možný let domů byl až příští sobotu. Tým badatelů využil příležitosti a navštívil bazar, supermarket Cairo Stars,knihovnu, muzeum a absolvoval večírek se členy Káhirské literárně – historické, vlastivědné společnosti milovníků velbloudů a také (!) výlet k pyramidám v Gíze. Ačkoli historické a kulturní dědictví Egypta dosahuje světového významu, bohužel interní směrnice Moravskotřebovské literární, historicko-vlastivědné a lyžařské společnosti celý africký kontinent zařazuje do 2. pásma se sníženou sazbou diet, cestovních náhrad a kapesného. Z tohoto důvodu se naši kolegové vydali na zpáteční cestu stopem. Byli úspěšní a domorodý rolník Abdullah, který byl na sezónní výpomoci s architektonickými vykopávkami, s nimi nalezl brzy společnou řeč a na žebřiňáku taženém mezkem je dopravil až na předměstí Káhiry. Zde se zastavili u Abdullahova zetě Kásima, který právě vyměřoval základy budoucí rodinné chatrče. A právě zde výzkumný tým nevěřícně zíral na praktické použití jednoduché metody 12 úseků na provázku s uzlíky k vytyčení pravého úhlu – bez počítání, bez kompasu, bez kalkulačky a bez Pythagora.
Na první pohled nebylo pochyb, že se jedná o starověkou metodu, uchovanou ústním podáním od dob faraonů.
Nyní zbývá dokázat, jak a kdy se 11 uzlová metoda dostala z Egypta do starověkého Řecka a bylka řeckou matematickou lobby převedena do nesrozumitelného kódu vzorců. Ale to už možná bude další studijní cesta ...