Tato keš patří do série Periodická soustava prvků, která byla založena pro geomaraton Valašské keškobraní 2020. Série, čítající i s bonusy přes 130 keší, vám připomene to, co jste od doby studií už možná zapomněli.
Periodická soustava prvků, nebo též periodická tabulka prvků, je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seskupeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností. Řídí se tzv. Periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev, jenž seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Rovněž používaný název Mendělejevova tabulka prvků je striktně vzato pouze názvem původní Mendělejevovy tabulky. Na počest 150. výročí publikace Periodického zákona byl rok 2019 prohlášen Mezinárodním rokem periodické tabulky prvků. V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi; zbylé byly připraveny pouze uměle a zatím nebyl objeven žádný jejich stabilní izotop.
Zirkonium (Zr)
Zirkonium je šedý až stříbřitě bílý, středně tvrdý a poměrně lehký kov. Je supravodičem prvního typu za teplot pod 0,70 K. Vyznačuje se mimořádnou chemickou stálostí – je zcela netečné k působení vody a odolává působení většiny běžných minerálních kyselin i roztoků alkalických hydroxidů. Pro jeho rozpouštění je nejúčinnější kyselina fluorovodíková (HF) nebo její směsi s jinými minerálními kyselinami. Zirkonium vykazuje velmi vysokou afinitu ke kyslíku. Jemně rozptýlený kov proto může na vzduchu samovolně vzplanout, zvláště za zvýšené teploty. V kusové podobě (slitky, plechy, dráty) je však na vzduchu naprosto stálé. Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Zr+4, ale jsou známy i sloučeniny Zr+3 a Zr+2. Slitiny zirkonia nacházejí významné uplatnění především v jaderné energetice a povrchové ochraně kovů. V současné době je přibližně 90 % světové produkce čistého zirkonia používáno při výrobě elektrické energie v jaderných elektrárnách. Důvodem je skutečnost, že zirkonium velmi málo pohlcuje neutrony a jeho slitiny jsou současně chemicky i mechanicky odolné. Důležitým aspektem pro tento typ použití je důkladné odstranění doprovázejícího hafnia, které vykazuje přibližně 600× větší účinný průřez pro tepelné neutrony. Komerčně vyráběné slitiny, z nichž se skládají zařízení v jaderném reaktoru se nazývají Zircaloy. Jde o několik typů slitin, které ve všech případech obsahují přes 97 % Zr, dále jsou do nich legovány kovy jako cín, nikl, chrom a železo. Obsah hafnia by neměl překročit 0,01%. Uvádí se, že v běžném jaderném reaktoru nalezneme kolem 150 000 metrů trubek z těchto slitin. Protože zirkonium se v živých organizmech chová zcela inertně, slouží jeho slitiny pro výrobu implantátů, kloubních náhrad a podobných aplikací. Významné uplatnění nacházejí slitiny zirkonia v antikorozní ochraně kovů především v chemickém průmyslu, kde navíc slouží i k výrobě vysoce tepelně a korozně namáhaných chemických reaktorů, tepelných výměníků a vakuových aparatur. Pyroforických (zápalných) vlastností jemně práškového zirkonia se využívá při výrobě zápalných bomb pro vojenské účely. Slitiny s niobem vykazují supravodivé vlastnosti při relativně vysokých teplotách (desítky kelvinů) a slouží pro výrobu supravodivých magnetů.
Upozornění:
Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2021 archivována, proto s odlovem neváhejte.