Iroquez a Muchomůrka EarthCache

Tato ertka vás zavede ke dvěma skalním branám v Českém ráji.
První z nich, Iroquez, je jednou z největších skalních bran v Českém ráji. Druhou bránou je nedaleká, neméně zajímavá skála s názvem Muchomůrka.

Speciální vybavení:
Pro malý geologický experiment si s sebou vezměte magnet.

Upřesňující atributy:

Pískovce nás mohou přesvědčit, že geologie není nudná věda, ale fascinující nauka o silách, které doslova hýbou světem. Na skalních formacích, k nimž vás přivede tato keš, můžete pozorovat hned několik pískovcových skalních jevů. Představím vám některé z nich.

V období svrchní křídy území naší země zaplavovalo mělké brakické moře. Po asi 12 milionech let moře ustoupilo a zůstala po něm ohromná pískovcová tabule. Ta byla koncem druhohor rozlámána tektonickou činností na kry, které narušoval proces zvětrávání. Do prasklin pronikala voda, která spáry rozšiřovala a pískovcové kry omílala. Zajímavostí přitom je, že pískovec má tendenci vytvářet síť puklin na sebe kolmých, díky čemuž tabule rozpukala do pravidelných kvádrů. Tento proces dal vzniknout osamoceným skalním věžím, potažmo celým skalním městům. Pro lepší představu přikládám malou animaci celého procesu.

Animace vzniku skalních věží

V jednotlivých časových obdobích se na zemské podloží ukládaly různé vrstvy, které se lišily složením, hustotou a tloušťkou. Sedimentované vrstvy jsou vlastně takové letokruhy skal. Můžeme z nich vyčíst stáří hornin nebo délku trvání jednotlivých geologických epoch. Na skály působila dlouhodobě eroze, která postupně vymílala sedimenty. Tím, jak se měnilo složení vrstev, působila eroze nerovnoměrně. Čím slabší vrstva písku se v daném období usadila, tím více pískových zrn voda ze skal odnášela. Dnes tak můžeme na skalních blocích pozorovat působivé vodorovné zářezy přes celá skalní města.

Pruhy přes skalní věže v rokli vedoucí k Iroquezovi

Velmi atraktivní ve skalních městech jsou skalní brány, mosty či oblouky. Dno skalní brány se nachází v úrovní okolního terénu. Podle příčiny vzniku rozlišujeme skalní brány pravé a nepravé.

Skalní brány pravé jsou dílem selektivní eroze. Před miliony let je nahrazoval souvislý blok horniny, avšak z různých příčin na spodním místě skály působila eroze rychleji než jinde. Důvodem byl například tok řeky, menší tvrdost skály v jednom místě nebo odlišná tloušťka skalní stěny.

Skalní brány nepravé mohou vzniknout zaklenutím průchodu zříceným či odsednutým skalním blokem. Pohyb horniny pak může být způsoben například nedostatečnou kompaktností vlastní horniny, nedostatečným tlakem horniny sama na sebe či mechanickým poškozením (pádem stromu, atd.).

Skalní brána Iroquez ze dvou různých pohledů

Jedná se o stejný jev jako skalní brány, rozdílem je, že skalní okno nesahá k úpatí skály a je nad okolní terén vyvýšené.

Skalní okno v blízkosti Příhrazských schodů

Pískovec často vytváří síť bublin ve skalách, které připomínají včelí plástve. Můžeme je vidět často pod převisy a v kolmých stěnách. Příčinou je dešťová eroze. Prostory mezi zrnky pískovce vyplňují roztoky, z nichž se neustále odpařuje voda a vzniká tak tmel, který pískovec zpevňuje. Tento proces však snadno může dosáhnout opačného efektu. Když se místo křemene začne srážet sůl, je povrch skály doslova roztrhán na jednotlivá zrnka písku. Neustálým opakováním těchto dvou procesů vznikají selektivně vyerodované plochy, které mohou vypadat jako bubliny, mřížky, skalní talíře, a celá škála dalších tvarů.

Voštiny získaly svůj název podle včelích pláství

Zvětšeným projevem voštin mohou vzniknout štíhlé sloupky podobné přesýpacím hodinám. Často se vyskytují u skalních oken.

Skalní hodiny jsou zvětšenou podobou voštin

Takto zvaný geologický jev vytváří nepravidelné kruhové a eliptické zářezy ve skalách. Příčinou jejich vzniku je přítomnost oxidů železa v pískovci. V době, kdy docházelo k sedimentaci pískovce, se z přítomných roztoků železa vysráželo železité jádro ve velké koncentraci. Z něj za pomoci vody a v době, kdy pískovec ještě nebyl zpevněný, difundovaly železité ionty do tmelu pískovce (difuze je neuspořádaný pohyb molekul určité látky z míst větší koncentrace do míst menší koncentrace; je to proces zapouštění jednoho roztoku do druhého). Zapuštěné ionty železa se pak vysrážely do koncentrovaných vrstev a vytvořily tak pevnou hranici mezi pískovci. Dále nastoupil proces zvětrávání. Oxidy železa jsou však proti erozi odolnější, a proto se pískovcové vrstvy erodují hlouběji a železité kruhy z nich vystoupí.

Není to zrovna lehké na představivost, že? Pokud princip tohoto fyzikálního jevu nechápete, zkuste si pustit video na Youtubu, kde je to krásně vysvětleno chemickým pokusem.

Foto 1: Liesegangovy jevy u Iroqueze
Foto 2: Železitý květ v chodbičce za Iroquezem

Jedna z největších skalních bran v Českém ráji se skrývá v lesích Příhrazských skal. Název jí dali pravděpodobně lezci, neboť zřejmě jediným pramenem, který se o bráně zmiňuje, je horolezecký průvodce po Českém ráji od Jaroslava Janků (v knize pod jménem Iroquoi). Jméno brány je odvozeno od kmene Irokézů, což bylo jedni z původních obyvatel Severní Ameriky. S pojmenováním brány však mohli přijít i trampové, neboť ve vedlejší rokli se nachází oblíbené sídlo trampů Vlčí důl, a tramping je, jak známo, s Amerikou myšlenkově spjat.

Skalní brána Iroquez

O skalní bráně Muchomůrka se toho lze dozvědět ještě méně, než o sousedním Iroquezovi. Stručnou zmínku nalézáme opět ve zmíněném horolezeckém průvodci. Při pohledu na osamocený skalní výčnělek můžeme vidět, že brána vznikla mezi dvěma samostatnými jehlami.

Skalní brána Muchomůrka

Až si prohlédnete obě brány, můžete procházkou pokračovat třeba do blízkého Vlčího dolu, kde je mimo jiné ukryta trampská osada Zlatý lev. Můžete zde vidět další ohromující skalní formace, jeskyně, převisy a další.

Trampská osada Zlatý lev ve Vlčím dolu

Přeji vám příjemnou procházku ve skalách!

Zdroje:

Horolezecký průvodce po Českém ráji; Jaroslav Janků a kol.
Stratigrafie křídových sedimentů v oblasti Českého ráje; Václav Ziegler
Křídové sedimenty Českého ráje; Stanislav Čech
Vlastní znalosti :-)

Text: Čtyřhranka