Tato tradiční keška vás zavede, k jedné z místních opravených kaplí. Je na frekventované turistické cestě do údolí Bílého Labe nebo na úbočí Kozích hřbetů ve Sv. Petru. Takže pokud se vydáte touto cestou, nemusíte nikam složitě chodit. Aneb nenáročná, bodíková keška.
Kapličky a křížky, které v Krkonoších podél cest potkáváme, vyrůstaly jako výraz zbožnosti zdejších horalů. Nebyly stavěny církví, ale místními usedlíky, kteří se o ně i dále starali. Podobně vznikla i tato kaplička nazvaná „ Poslední večeře páně“, kde je keška umístěna. Na základě písemných pramenů se lze domnívat, že byla postavena kolem roku 1850 rodinou Buchbergerovou z domu č. p. 31, což je dnešní horní budova školy kousek výše nad Vámi. Kaplička byla znovu vystavena roku 1866 a opět v ní byl použit vyřezávaný obraz Poslední večeře páně, podle dostala své jméno. Tradicí rodiny řezníka a uzenáře Franze Buchbergera bylo, že každý večer jeden člen rodiny v kapličce zapálil svíčku a odsloužil malou pobožnost. To pokračovalo i ve 30. letech 20. století v rodině řezníka Lukesche. Po poválečném vysídlení místních obyvatel německé národnosti se o kapličku starali především manželé Srogoňovi z dnes již zbouraného č. p. 30, kteří přišli do Špindlerova Mlýna v polovině padesátých let ze slovenské Oravy. Současnou podobu kaplička získala v roce 2013 – 2014, kdy za finanční podpory Nadace VIA, vlastníka objektu Města Špindlerův Mlýn, Horského střediska Eljon a bezpočtu brigádnických hodin hlavně místních občanů proběhla její celková rekonstrukce.
V pozlacené báni s křížem na vrcholu střechy je na památku umístěn seznam všech, kteří se na obnově kapličky podíleli. Obraz poslední večeře páně, který je kopií původního vyřezávaného obrazu, namaloval pan Lapato z Běloruska, pracující právě ve Špindlerově Mlýně. V kovářské práci Poslední večeře páně, umístěného nad vchodem, je znázorněno též 13 apoštolů.
Převzato z informační tabule u kapličky.