Na severním úpatí Brd můžeme nalézt pozůstatky vesnic opuštěných, dávno zaniklých a zapomenutých. Zaniklou vesnici Chylice připomíná již jenom kostelík a s ním starobylý, ale dodnes používaný hřbitov.
Pro poznání dějin tohoto místa je nutné vrátit se hluboko do středověku. Mezi Mirošovem a Hrádkem se tyčí návrší zakončené ostrým kamýkem sv. Vojtěcha. V sedle, táhnoucím se od Vojtěcha k poněkud nižšímu vrcholu Kuníkovy skály se kdysi rozkládala středověká ves Chylice.
V souvislosti se zemanským rodem pánů z Chylic je poprvé zmiňována v r. 1192. Pravděpodobně v souvislosti se založením teslínského kláštera řádem benediktínů, vznikly i kostely v Chylicích, Strašicích a Skořicích. Chylický kostel sv. Jakuba Většího určitě stál v r. 1295, neboť z tohoto roku existuje záznam o papežské dani, kterou chylický kostel platil ve výši osmi grošů.
Ves Chylice byla pravděpodobně rozložena v blízkém okolí kostela. Poloha dvorce či tvrze chylického pána je neznámá. Lze se ale domnívat že byla, jak bývalo v té době zvykem, v těsné blízkosti kostela. V literatuře i lidových vyprávěních je též zastáván názor, že chylická tvrz stávala na nedaleké Kuníkově skále, která skýtala přirozenou možnost obrany panského sídla.
Další zápis o Chylicích je v církevních knihách, je zde zaznamenáno, že 26. června 1390 uváděl chylický plebán do úřadu plebána skořického. Páni Chylic pocházeli ze západočeského rozrodu Drslaviců. Ves již v roce 1391 zcela jistě nevlastnili, neboť tehdy připadla Karlu IV. V r. 1487 byly Chýlice v držení Jiříka a Benedy Cukrů z Chýlic. Poslední zprávy o pánech z Chylic pocházejí z r. 1534, v souvislosti s Jiřím Cukrem z Chýlice. Zkřížené sekery na původním chylickém erbu snad mohou (ale také nutně nemusí) i poukazovat na starobylost rodu.
Chylice byly v r. 1532 ve vlastnictví Bohuslava Čeňka z Říšnice, jenž je toho roku prodal městu Rokycanům. Ani Rokycany si však Chylice dlouho neudržely a kolem r. 1550 byly již v držbě rodu Gryspeků z Gryspeku. Od r. 1616 se pak Chylice udávají jako pustá ves. Někteří staří autoři udávají, že Chylice vyvrátil Žižka. Je to však nanejvýš nepravděpodobné. Zánik Chylic lze spíše přičíst na vrub celkové hospodářské recesi po husitských válkách a řádění nemocí mezi hladovými lidmi.
Více informací lze najít na stránkách: https://www.mirosov.cz/mesto/informace-o-meste/historie-mesta/kostel-sv-jakuba-vetsiho-chylice/.