Když jsem před mnoha lety poprvé jel z Kladna kolem Čabárny na Brandýsek, nemohl jsem si po levé straně ve stráni nevšimnout zvláštní bílé haldy, která je opravdu nepřehlédnutelná. Až mnohem později jsem zjistil, o co jde a že se tomuto místu říká vápeňák... Za vše může existence dolu Theodor.
Založení nového dolu, který se nazýval prozatím pořadově po starších dolech Společnosti státní dráhy dolem č. VIII, bylo ohlášeno na Báňský úřad ve Slaném dne 1. 7. 1897. Dne 16. 10. 1901 byl konán slavnostním způsobem a v přítomnosti zástupců báňských a zeměpanských úředníků křest nového dolu, který byl nazván po tehdejším prezidentovi správní rady Společnosti státní dráhy a guvernérovi pozemkového ústavu ve Vídni, rytíři Theodoru z Taussigů, důl Theodor. Do té doby byl hloubený důl nazýván Na Krétě.
S těžbou na dole Theodor se začalo dne 19. 2. 1902. Výše roční těžby stoupala, takže v roce 1908 bylo dosaženo maximální hodnoty 1 851 000 q. Po tomto roce těžba sice nestejně, ale stále pomalu klesala a poslední čtyři roky obnášela: 1932 — 940 700 q, 1933 — 583 100 q, 1934 — 387 700 q. V lednu 1935 bylo vytěženo pouhých 9200 q. Dne 1. února 1935 byla těžba uhlí na tomto dole ukončena.
Kde je důl, bývá také zákonitě halda. Halda dolu Theodor má plochu odvalu 3,25 ha, s objemem 0,18 mil m3. Skládá se ze tří částí, na západě je odval hlušinový z důlní činnosti, na severovýchodě škvárový a na jihovýchodní jako deponie dolomitu. Sypání odvalu bylo ukončeno v roce 1935. V hlušinovém odvalu je směs karbonských hornin, jílovce, prachovce, pískovce a slepence se zbytky uhlí a různým odpadem, který je prohořelý. Ve škvárovém odvalu je popel z kotelny a později elektrárny a různý stavební odpad. Do roku 1993 zde byla nepravidelně těžena škvára pro výrobu stavebních hmot.
Součástí dolu byla také velká elektrárna. Jižní odval zvaný vápeňák je tedy produktem vzniklým při úpravě vody pro tuto elektrárnu a je svými vlastnostmi podobný dolomitu.
Vápeňák od Čabárny
Vápeňák od Theodoru
Pohled od jihu
Pohled od jihovýchodu
Asi nejstarší dosažitelná ortofotomapa z roku 1938
Orotofotomapa z roku 1951
Orotofotomapa ze současnosti - 2019
K vápeňáku se dostanete podél pole od ČOV na Theodoru (viz WP Parking). Podle ročního období a počasí počítejte, že návštěva nemusí být zrovna procházkou růžovým sadem... Podle pamětníků bývalo severně od vápeňáku několik pískovcových hran. Nyní můžete spatřit pouze zbytek pískovcových skalek na východním cípu - půjdete kolem nich. Přímo na vápeňáku upozorňuji zvědavce, že to za mokra sakra klouže... Takže vzhůru za dobrodružstvím...