Po dálnice D10 z Mladé Boleslavi do Turnova a dále se prožene každý den tisíce aut, leč nikoho nenapadne, že se hned vedle dálnice zdvihá nenápadné zalesněné návrší, ukrývající unikátní tajemné labyrinty a skalní průrvy tvoříci téměř "čedičové skalní město". Skalní města jsou všeobecně známa zejména v pískovcích. Snad každý si hned vzpomene na některá jejich jména, ovšem zde se nejedná o pískovec, labyrint je zde vytvořen v čediči. A toto je hlavní důvod: proč vás lákám k návstěvě lokality této earthcache.

Území České republiky má velmi bohatou vulkanickou činnost. Můžeme se s ní seznámit téměř po celém území republiky. Jednotlivá místa výskytu vulkanických jevů jsou různého stáři i druhu. V České tabuli, která zahrnuje i lokalitu této earthcache se jedná o spíše izolované výskyty.
Geologické podloží České tabule tvoří sedimentální horniny - pískovce, slínovce či jílovce - pozůstatek druhohorního moře, které prostor zalívalo. Tyto křídové usazeniny byly rozrušeny pozdější vulkanickou činností s počátkem již na konci druhohor ve svrchní křídě.

Centra vulkanismu na území České tabule se stěhovala, sopečná činnost probíhala v několika etapách s velkými přestávkami. Můžeme tedy navštívit nejen nejstarší vulkány staré 25 až 30 milionu let (např. Vinařická či Slánská hora - GC1H6GH a GC1HNP6), ale nejmladší stopy po vulkanické činnosti v okolí Kozákova (třetihorní a čtvrtohorní vulkanická činnost s radiometrickým datováním lávových proudů 5 milionů let - GC79JHZ). Lokalita, které je věnována tato earthcache, náleží pravděpodobně do druhé fáze vulkanické činnost probíhající ve spodní části miocénu s pokračování v pliocénu.

Rozlehlý zalesněný hřbet v ploché krajině dolního Pojizeří vystupuje mezi Bakovem nad Jizerou a Mladou Boleslaví. Již z dáli jsou patrné tři samostatné vrcholky: Dědek (358 m) na východě, Baba (363 m) ve středu a nenápadný Brejlov (349 m) na západě. Zejména první dva nejvyšší vrcholy překvapí působivými skalními útvary, jejichž původ má na svědomí lidská aktivita i třetihorní sopečná činnost.

Nevelké sopečné telěso Baby a Dědka představuje zbytky přívodních aparátů sopky. Magma tudy prorazilo cestu přes slínovce svrchní křídy a sytilo povrchový vulkán strombolitického typu. Z něj se však vlivem následné eroze již téměř nic nezachovalo, zbyly pouze obnažené přívodní dráhy, které v současnosti díky větší tvrdosti a odolnosti vyčnívají v podobě nejvyšších vrcholů.

V lokalitě proráží křídovymi segmenty dva sopečné komíny - Baba a Dědek. Masivní čedičové horniny v lokalitě jsou charakteristické malými zrnky zeleného olivínu, místy je vidět taky charakteristický sloupcový rozpad. Kromě čedičů se tu hojně vyskytuje i chaoticky uložená vulkanická brekcie složená z ostrohranných úlomků čedičových i slínovcových hornin. Na blocích světlých slínovců bývá patrná tepelná přeměna vlivem žhavého magmatu, vedoucí k tvorbě typických porcelanitů.

Velkému zájmu našich předků se těšil zejména tvrdý čedič, který ovšem netvořil souvislou jednolitou hmotu, ale naopak mnoho drobnějších čoček, žil a výplní původního sopečného tělesa. Čediče se v lokalitě těžily hlavně v 19. století výběrovým způsobem, přičemž o nežádoucí drobivé brekcie nebyl zájem a nechávaly se být. Tímto způsobem těžby proto vznikaly rozšiřováním dobývacích prostorů doslova labyrinty roklí, komor, štol a lomových stěn.
V působivém skalním bludišti se dnes jen stěží rozlišují výtvory přírody a člověka. Zaručeně antropogenní je určitě pozoruhodná průrva na Babě, často mylně považovaná za zbytek sopečného kráteru. "Kráter" dokonce uvádí i turistický rozcestník. Dalším efektním výtvorem poblíž vrcholové kóty Baby je krátká soutěska s šířkou místy pouze jeden metr.
Vedle těžební činnosti mohla ke vzniku těchto zajímavých labyrintů přispět také přítomnost plastických slínovců v podloží sopky. S nimi spojené sesuvy a gravitační odsedání horninových bloků způsobuje rozevírání a prohlubování puklin.

Přírodní jedinečnost Baby doplňují rozsáhlé doubravy a bučiny s bohatou a velmi pestrou a pestrou flórou, pravidelně rozkvétá mnoho neobvyklých a vzácných druhů. Jmenujme například vstavače, upolíny, kosatce, bělozářky, lilie. Jen je potřebné navštívit lokalitu ve vhodnou dobu.

Přes Babu i Dědka prochází modrá turistická cesta, nejkratší přístup v délce necelých 2 km vede z vesnice Horní Stakory. Další značené cesty v délce zhruba 5 km vedou z Kosmonos (modrá a žlutá) a z Bakova nad Jizerou (modrá). Na vrchol Dědka, kde má být podle turistického směrovníku rovněž "kráter", vede krátká odbočka přes dřevěný mostek. Vyhlídka se zábradlím nabízí pohled směrem na Český ráj a Ještěd.
Nejvhodnější přístup je z vsi Horní Stakory, kde na WP1začíná okružní naučná stezka PR Vrch Baba, které Vás i Vaše ratolesti provede po trase přes oba vrcholy Dědka u Babu, na Brejlov Vás ovšem stezka nezavede, tam je nutno provést ve vhodné místě malou odbočku s případným návratem zpět na stezku.

Thousands of cars drive along the D10 motorway from Mladá Boleslav to Turnov and beyond every day, but no one realizes that an inconspicuous wooded hill rises right next to the road, hiding unique mysterious labyrinths and chasms made of rock that almost form a "basalt rock city". Rock cities are more common in sandstones, almost everybody will immediately remember some of their names, but this is not sandstone, this labyrinth is created in basalt. And that's the main reason why I invite you to visit the site of this earthcache.

The Czech Republic has very rich volcanic activity, as can be seen on most of the territory. Individual places where volcanic phenomena occur vary in ages and types. However, on the Czech geological Plate, which includes the location of this earthcache, their occurrences are rather isolated. The geological bedrock of the Czech Plate consists of sedimentary rocks, such as sandstone, shale or claystone, a remnant of the Mesozoic sea that flooded the area. These Cretaceous deposits were disturbed by later volcanic activity beginning as early as the end of the Mesozoic in the Upper Cretaceous.

The centers of volcanism on the Czech Plate's territory frequently moved, volcanic activity took place in several stages with large breaks. We can therefore visit not only the oldest volcanoes, which are 25 to 30 million years old (e.g. Vinařická or Slánská hills - GC1H6GH and GC1HNP6), but also the youngest traces of volcanic activity in the vicinity of Kozákov (Tertiary and Quaternary volcanic activity with radiometric dating of lava flows 5 million years ago - GC79JHZ ). The location to which this earthcache is dedicated probably belongs to the second phase of volcanic activity taking place in the lower part of the Miocene and continuing into the Pliocene.

A vast wooded ridge in the flat landscape of the lower Pojizeří rises between Bakov nad Jizerou and Mlada Boleslav. Three separate peaks can be seen from a distance: Dědek (358 m) in the east, Baba (363 m) in the center and the inconspicuous Brejlov (349 m) in the west. In particular, the first two highest peaks surprise us with impressive rock formations, whose origin is due to human activity and Tertiary volcanic activity.
The small volcanic hillocks Baba and Dědek represent the remains of the volcano's supply apparatus. Here, the magma made its way through the Upper Cretaceous marl and fed the strombolitic volcano on the surface. However, due to subsequent erosion, it has almost completely disappeared, only the exposed feeder paths remained, which currently stand out in the form of the highest peaks due to their greater hardness and resistance.

Two volcanic chimneys - Baba and Dědek - break through chalk segments. The massive basalt rocks in the area are characterized by small grains of green olivine, in places the characteristic columnar disintegration can also be observed. In addition to basalts, chaotically deposited volcanic breccia composed of sharp-edged fragments of basalt and shale rocks is also abundant here. On blocks of light clinker, thermal transformation due to the influence of hot magma is visible, leading to the formation of typical porcelanites.

Our ancestors were especially interested in hard basalt, which, of course, did not form a continuous, uniform mass, but on the contrary, it formed many smaller lenses, veins and fillings of the original volcanic body. Basalt was mined in the area mainly during the 19th century in a selective manner, while there was no interest in the unwanted friable breccias, which were left alone. Mining was therefore created by expanding the mining areas, literally labyrinths of ravines, chambers, tunnels and quarry walls.
Today, the creations of nature and man are hardly distinguishable in the impressive rock maze. Guaranteed to be anthropogenic is certainly the remarkable gap on Baba, often mistaken for the rest of a volcanic crater. "Kráter" is even mentioned in the tourist guidebook. Another spectacular creation near Baba's summit is a short gorge with a width of only one meter in places.
In addition to mining activity, the presence of plastic clinker in the base of the volcano could also have contributed to the creation of these interesting labyrinths. Landslides and gravitational settling of rock blocks associated with them cause cracks to open and deepen.

Baba's natural uniqueness is complemented by extensive oak and beech forests with a rich, very varied and colorful flora, many unusual and rare species bloom here. Let's name, for example, interspersed plants, mugworts, irises, white rays, lilies. You just need to visit the site at the right time.

A blue-marked hiking trail passes through both Baba and Dědek, the shortest access of less than 2 km starts in the village of Horní Stakory. Other marked paths with a length of about 5 km lead from Kosmonosy (blue and yellow) and from Bakov nad Jizerou (blue). A short detour across a wooden bridge leads to the top of Dědek, where, according to the tourist guide, there is also a "crater". The lookout point with a railing offers views towards Český ráj and Ještěd.
The most suitable approach is from the village of Horní Stakory, where the Vrch Baba natural reserve's educational loop trail starts at WP1, and it will take you and your children along the route over both peaks, possibly returning back to the trail.

Zdroje:

• Jaroslav Kocourek a spol., Mladoboleslavsko. Vydání 1., Euromedia Group, 2020. ISBN 978-80-242-6999-3
• Petr David,Vladimír Soukup, Český Ráj známý a neznámý Mladoboleslavsko. Vydání 1., Kultura města Mladá Boleslav a.s. - Infocentrum Mladá Boleslav, 2020. ISBN 978-80-200-2231-8
• Martin Janoška, Sopky a sopečné vrchy České republiky. Vydání 1., Academia, 2013. ISBN 978-80-270-8060-1
• Vladislav Rapprich, Za sopkami po Čechách Vydání 1., Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3796-6
• J.Hromas, Geologické zhodnocení SPR "Baba" u Kosmonos., prosinec 1969 [online]: Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody - dostupné na vyžádání na https://www.nature.cz
• Místopis ČR - Máchův kraj - Mladoboleslavsko - Brejlov, Dostupné z: http://www.mistopis.eu/mistopiscr/machuv_kraj/mladoboleslavsko/brejlov.htm
• Místopis ČR - Máchův kraj - Mladoboleslavsko - Baba a Dědek,Dostupné z: http://www.mistopis.eu/mistopiscr/machuv_kraj/mladoboleslavsko/baba-dedek.htm
• Jan Rybář, Jiří Rout, Tomáš Nýdl, Nebezpečné geodynamické jevy na území Kosmonoské výšiny, Zprávy o geologických výzkumech 37, 2004 (ZGV v roce 2003), str. 73–75,Dostupné z: https://app.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/zpravy-o-vyzkumech-2003-str-073-75.pdf
• Geologická mapa 1 : 50 000. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/