"Živ buď Ježek bohatýr z Podgruně!"
Zvoní zvonky na podlesí,
Zvoní zvonky po horách,
Co jich roste kolem tůní,
Co jich kvete na výsluní,
Všechny zvoní na poplach.
Co se stalo na Podgruni,
Vyzváněji v šíř i dál:
Do boje a do zápasu,
Bít a vraždit lesní chasu
Přišel prý dnes hadí král.
Kos ho viděl po Javochem,
Sedmihlásek u Tyrky,
Na močále v Gutském pekle
Žába volá na dva syny:
„Nedejte se chytiti!“
Sysel potkal starou Myšku:
„Milá tetko, věř a věz:
Had se plazí ke tvé skrýši,
Dceru tvou – tu nejkrásnější
k večeři chce míti dnes.“
Jak to Myška uslyšela,
Myšlenku má jedinou:
„Přijde-li ta šelma hadí
Do pelíšku u kapradí,
Zahynu i s rodinou!
Než bych já ji děti dala,
Postavím se osudu:
Pozvu Ježka z Podgruňské bukoviny,
Přijde ke mně do mýtiny,
zabije tu obludu!“
Běží Myška do Podgruně,
Běží Myška do šera,
V duchu slyší tajný hlásek,
Že ji chytá za ocásek
Jedovatá příšera.
Běží, běží, je se třese,
Ježka budí v doupěti,
Ruce spíná, slzy roní:
Hadí král si přijde pro ní,
Přijde si i pro děti!
Konipásky ještě holé
Vybral v dutém pařezu,
Cvrčka lapil ve skulině,
Modrou mušku na malině,
Zlatohlávka na bezu.
Myška ani nevypoví
Všechen žal a neštěstí,
Kolik broučku umíralo,
Kolik tvorů zaplakalo
V zármutku a bolesti.
Kmotr Ježek, stará vojna,
Narovnal se v pelechu,
Jak se sluší bohatýru,
Pohladil se v šedém kníru,
Vrčel na tu neplechu.
Dal si kopí na rameno,
Připjal meč a zvedl štít;
Najde-li tu šelmu hadí,
Věru, že ji nepohladí,
Do krve se bude bít!
Směle vyšel na paseku,
Směle kráčí jako rek,
Všechno se tam hada bojí,
Každý trne v nepokoji,
Kdekdo myslí na útěk.
Zajíček už s celým rodem
Stěhuje se potají,
Napřed běží paní matka,
Za ni děti neviňátka,
Jen jim ouška kmitají.
Křepelka si křepelátka
Tiše vede na palouk,
A co ještě dýchá v lese,
O život se všechno třese,
Ať je muška nebo brouk.
Had se hřeje na výsluní,
tajně myslí na myšku,
v myšlenkách už zuby cení,
jaké bude posvícení
u kapradí v pelíšku!
„Deset myšek – deset dětí
Tulí se tam k mateři,
Dcerka ze všech nejkrásnější,
Ta dnes můj hlad ukonejší,
Tu si chytím k večeři.“
A jak myslí v černé duši
Na vraždu a na loupež,
Náhle před ním JEŽEK stojí,
Hřmí a hrozí v plné zbroji:
„Zdravá dnes domů nepřijdeš.“
Od hněvu a nenávisti
Oči hadu zaplanou.
Hlavu zvedá, Ježka bije,
Do těla mu zuby ryje,
Ránu teše za ranou.
Nedbá JEŽEK ran a krve,
Rozkročil se při práci:
Hada drtí v boji litém,
Jednu ránu chytá štítem,
Druhou mečem oplácí.
Zvoní meč a štít se kmitá,
Rudou krev už pije zem,
Myška hledí zpovzdálečí,
Kdo tam padne v kruté seči
A kdo bude vítězem.
JEŽEK náhle dobojoval.
Stranou sedl k oddechu.
Nad ním slunko hledí z výše,
Hadí král jak tiše, tiše
Mrtev leží na mechu.
Kmotr JEŽEK, stará vojna,
Hada srovnal na plece,
Jako vítěz domů kráčí,
Kolem jásá píseň ptačí
Po svobodné pasece.
Všechny zvonky, co jich zvoní,
Vyzvánějí klid a mír.
Stará myška u kapradí
V pelíšku si děti hladí:
„Živ buď JEŽEK BOHATÝR z Podgruně!“
- pokud zvolíte správnou cestu tak to problém nebude
- Podle hintu pelech najdete, pozor na jeho poškození