Naše druhá skrýš.
Moc hezké, přímo mystické, kouzelné místo v krátkém údolí mezi Ohrobcem a Jarovském údolím.
Vhodné na procházky bez kočáru a bez kola. Kolo, i kočár, můžete zaparkovat cca 50m pod keškou. Auto pak u Vltavy nebo v Ohrobci.
V Jarovském údolí vede cesta, po níž kdysi jezdily koňské povozy k železnici i do dalších míst, a před zavedením autobusové dopravy tudy denně mnozí místní šlapali k železniční zastávce na Jarově. Ohrobečtí o ní pečovali. Dodnes jsou vidět kamenné přepážky proti zanášení koryta ohrobeckého potoka v bočních stržích anebo umně poskládané kamenné podezdívky zpevňující násep cesty.
Příroda v Jarovském údolí je na středočeské poměry velmi bohatá, sídlí zde několik druhů dravých střevlíků, chrobáci, tesaříci a najde se i roháč obecný. Běžně se zde vyskytuje několik druhů sýkor, budníčci, brhlík lesní, pěnkavy, drozdi a při troše štěstí zahlédnete i střízlíka obecného. Z větších ptáků je to zejména sojka, strakapoud anebo datel černý. Není vzácností zde potkat i jestřába lesního. Asi největší ptačí zajímavostí je skorec vodní, který létá těsně nad hladinou potoka.
Ze savců jsou v údolí nejčastěji k vidění srnky, mufloni a zejména v posledních dvou desetiletích prasata divoká. Když do údolí zavítáte brzo ráno a budete mít hodně štěstí, možná tu potkáte i lišku.
Nejvýznamnějším a současně i nejvzácnějším trvalým obyvatelem Jarovského údolí je bezesporu mlok skvrnitý.