Hřib neboli suchohřib plstnatý
(Xerocomus subtomentosus (L.: Fr.) Quél. 1888, syn. Boletus subtomentosus L.: Fr. 1753)
je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Názory na kuchyňskou kvalitu tohoto druhu se různí, protože plodnice více nebo méně zapáchají jodoformem.
Synonyma
Boletus subtomentosus L. 1753 (nom. inval.)
- Boletus subtomentosus L.: Fr. 1753
- Xerocomus subtomentosus (L.: Fr.) Quél. 1888
- hřib kožák
- hřib plstnatý
- suchohřib plstnatý
Lidové názvy: baba, březňák, jalovcovka, kominíček, kozí pysk, kožák, kožešník, kožíšek, mecháček, myška, nepravý hříbek, poddoubek, poddoubník, podhříbek, podlíska, podloubník, podmáselník, podmáslík, podmásník, praskáč, sameťák, sameťáček, zelenokabátník. Na Slovensku: riečičkár, žltkár.
Hřib plstnatý popsal Carl Linné v roce 1753. Tento popis je s ohledem na stávající pravidla mykologické nomenklatury považován za neplatný. Validizoval jej však Elias Magnus Fries v 19. století. Následně jej Lucien Quélet v roce 1888 přeřadil do rodu suchohřib (Xerocomus). Ve druhé polovině 20. století se chápání tohoto druhu mírně změnilo v důsledku pojetí Rolfa Singera, které se překrývá s hřibem osmahlým. Později se přístup změnil, takže aktuálně platné pojetí nemusí korespondovat s popisy autorů, kteří vycházeli ze Singera.
Klobouk dosahuje průměru 40–80 (110) milimetrů, postupně je polokulovitý, klenutý až poduškovitý. Povrch má světle, středně, narezavěle, někdy i tmavě hnědý.
Rourky i póry jsou světle až živě žluté, bez hnědavého nádechu. Ve stáří se zbarvují do olivova. Póry jsou poměrně velké, ve stáří dosahují 1–3 milimetru.
Třeň dosahuje 50–90 (140) × 7–20 (25) milimetrů, v mládí může být vřetenovitý, později je válcovitý. Obvykle má žlutý povrch, někdy bělavý nebo světle krémový, v dolní části může být nahnědlý. Povrch je bez síťky, může však být tvarován v protáhlá žebra, která síťku trochu připomínají.
Dužnina je žlutá nebo nažloutlá, nad rourkami sytěji zbarvena. Po porušení může slabě modrat. Chuť je nevýrazná, vůně nenápadná, nebo připomínající jodoform (ostrý chemický pach) – především na bázi třeně a u starších plodnic.
Hojný druh nížin a pahorkatin, roste v listnatých i smíšených lesích a na hrázích rybníků, vždy pod duby. Pilát jej uváděl v rámci dubo-habrových lesů na nevápenatých půdách, v druhotných smíšených lesích na půdách nevápenatých a v rámci bučin v nížinách a pahorkatinách ¹). Fruktifikuje od června do konce října.
¹) Nálezy suchohřibu plstnatého pod jinými stromy, než duby jsou v současnosti považovány za nespolehlivé a pravděpodobně se vztahují ke hřibu osmahlému, který byl dříve s hřibem plstnatým ztotožňován.
Roste v Evropě: Česká republika (první jej v Čechách uvádí Krombholz r. 1821), Slovensko.