Tato cache vás zavede do opuštěného vápencového lomu nedaleko železniční stanice v obci Vápenná, který svými rozměry a tvarem připomíná antické koloseum.
Geologie
Před více než 400 miliony let se na Území dnešních Rychlebských hor usazovaly písčíté, jílovité a vápnité sedimenty. V pozdějších horotvorných obdobích byly tyto sedimenty pomocí velkých tlaků a teplot přeměněny (metamorfovány). Z písčitých sedimentů vznikly kvarcity, jílovité sedimenty byly přeměněny na fylity a krystalické břidlice (různé typy svorů a rul) a z vápenců se stal krystalický vápenec neboli mramor.
Na geologické stavbě zdejšího kraje se podílí i řada poruch a zlomů. Nejvýraznější je Okrajový sudetský zlom, který vede přes sedlo Na Pomezí k Javorníku a dále do Polska.
Vápenec je usazená hornina, jejíž barva je nejčastěji bílá nebo šedavá, mohou být ale zabarveny i do červena až černa podle různých příměsí. Většina vápenců vznikla nahromaděním vápnitých schránek živočichů, například ulit, na dně teplých moří.
Geologická charakteristika: Západně od Vápenné se nachází tektonická šupina epizonálně metamorfovaných hornin (fylitů a krystalických vápenců) skupiny Branné, předpokládaného devonského stáří. Na západě je omezena pokračováním ramzovského nasunutí, na východě jedním se zlomů okrajového sudetského zlomového systému. Šupina je vklíněna mezi krystalinikum svrchního oddílu a velkovrbenské klenby a žulovský pluton a tvoří tak relikt jz. křídla vidnavské klenby. Krystalické vápence byly v průběhu posledních dvou století intenzivně lomově těženy. V lomových stěnách se hojně naráželo na puklinové krasové prostory s chudou krápníkovou výzdobou. V roce 1954 bylo výzkumem registrováno 21 jeskynních objektů vesměs v lomových stěnách. Nejdelší byla jeskyně Pec o celkové délce 87 m odkrytá v lomech na pravém břehu potoka Polka, S. od stejnojmenné osady. Největší podzemní sál byl zjištěn v jeskyni Velký dóm v horní části lomu bývalé firmy Neugebauer, z. od nádraží ve Vápenné. Maximální rozměr činí 24 x 14 m, výška 4 - 10m. Je vyvinuta krápníková výzdoba. Těžba vápenců pro výrobu vápna zde začala již před rokem 1787, kdy se zde pálilo vápno v polních pecích. Pro kamenickou výrobu je vlivem hustého rozpukání zdejší vápenec nevhodný. Hlavní rozvoj zdejší těžby začal v 2. pol. 19. stol., kdy zde A. Latzel postavil první kruhovou pec a v roce 1894 zde byla postavena železniční trať. Po první světové válce zde stálo již 10 pecí s roční produkcí 6000 vagonů. Kromě toho se vyváželo ročně dalších 5500 vagonů surového vápence pro potřeby cukrovarů, hutí a skláren. Většina produkce, až 80 % bylo vyváženo do Německa. Po roce 1945 byly některé lomy uzavřeny a těžba zde definitivně skončila v roce 1973.
Největší lom, který je předmětem našeho bádání se nachází asi 350 m západně až jihozápadně od železniční stanice. Je to velký opuštěný a zarůstající stěnový, částečně zahloubený etážový lom o velikosti asi 400x150 m. V lomu vystupuje šedobílý až tmavě šedý strmě páskovaný jemnozrnný krystalický vápenec, který je silně rozpukaný. Místy je patrné výrazné zkrasovění.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon
Upozornění: souřadnice keše se nacházejí v prvním patře lomu. Není tedy nutné šplhat po skalách!!!
Otázky:
1) Jaká hornina se v tomto lomu těžila, jaká je její hlavní složka a chemický vzorec?
2) Na stage č. 2 můžete najít výrazně světlejší část skály než její okolí se žlutavým zabarvením. Vysvětlete, čím je toto zabarvení způsobeno, jaký je sklon a tloušťka jednotlivých vrstev?
3) Pokuste se najít v lomu nějaký krasový jev, popište o co se jedná a vyfotografujte jej.
4) K logu přiložte fotku sebe nebo vaší GPS v prostoru lomu.
Odpovědi posílejte přes centrum zpráv na profilu (nikoliv e-mail) z důvodu zachování vlákna konverzace. Logujte rovnou. Ozvu se se, pokud bude něco špatně. V případě, že za vás zasílá odpovědi jiný geokolega, uveďte to prosím ve svém logu. Děkuji :)