Civilní obrana
První organizace ochrany obyvatelstva existovala na území Československa před začátkem druhé světové války. Hrozící válečný konflikt ze strany Německa zapříčinil vznik Civilní protiletecké ochrany (CPO), jejímž cílem byla ochrana obyvatelstva před leteckými útoky v letech 1935-1938. V tomto období docházelo hlavně ke stavbě protileteckých krytů. Se vznikem Protektorátu Čechy a Morava ale tento systém ochrany zanikl a snahy o obnovení byly neúspěšné.
Po roce 1945 se začal rozvíjet koncept, který se zaměřoval na ochranu civilních obyvatel před nebezpečím, vytvoření podmínek pro přežití v případě propuknutí ozbrojeného konfliktu, jaderné války nebo jiné pohromy, a odstranění negativních následků. Název Civilní obrana (CO) se začal používat v roce 1951. Činnost Civilní obrany zahrnovala například záchranné práce, zdravotnickou činnost, evakuaci, zásobování, dekontaminaci nebo poskytování nouzového ubytování.
Krátce po vzniku Civilní obrany byla zřízena speciální komise, sestávající ze zástupců ministerstva vnitra, ministerstva národní obrany a některých dalších vládních orgánů. Tato komise měla na starosti tzv. kategorizaci měst a objektů a tímto procesem byly určeny objekty, kterým hrozilo největší nebezpečí v případě války. Byly to hlavně hutě, elektrárny, vysílače, důležité továrny (zbrojovky), vodárny, přehrady nebo mosty. Okolo měst, na jejichž území se nacházely tyto objekty, byly posléze vybudovány pozorovatelny Civilní obrany, z nichž bylo možné sledovat okolí a včas zachytit hrozící nebezpečí.
Od roku 1990 se začal tento systém přeměňovat tak, aby ho bylo možné využívat při řešení různých mimořádných situací, jako jsou požáry, povodně, infekční onemocnění, havárie apod., a ne jen při válečných konfliktech. V roce 1993 dostal název „civilní ochrana“ a od roku 2001 do současnosti je používán pojem „ochrana obyvatelstva“.
Pozorovatelna CO, Ostrava – Polanka:
Opět klasický šestihran s průzory, který v tomto případě postrádá železné krytky pozorovacích průzorů, uvnitř je trochu vody a poklop, který chránil vstup, klasicky zmizl. Venku se pouze dochovaly železné krytky/mřížky ventilačních otvorů. Co se týče stavu, je situovaná na místo, kde je krásný výhled na Porubu, Beskydy a jižní část Ostravy. Pocitově a odhadem patrně jeden z průzorů strategicky směřuje na pozorovatelnu na Hladovém kopci/Elektrárnu Třebovice.
Pro odlov keše není třeba vstupovat do vozovky.
Zdroj:web