SG1/53 - Cestou na Fabián
Fabián je přírodní rezervace a evropsky významná lokalita v oblasti Jindřichohradecka. Rezervace byla vyhlášena v roce 1974 a její rozloha činí 22 ha. Důvodem ochrany je snaha a zachování smíšeného lesa podhorských dubových a acidofilních bučin rostoucích na skalnatých stráních kopců Homolka a Fabián a na ně navázaných společenstev rostlin a živočichů.
Nejstarší zmínky o hospodaření pocházejí z 13. století, kdy byla oblast využívána výhradně k lovu. V pozdější minulosti byla oblast využívána jako hospodářský les, avšak způsobem, který příliš nenarušoval přírodní poměry. První zmínky o ochraně pocházejí z dob působení hraběte Černína, který údajně zavedl ochranu porostu na vrcholu Homolky v polovině 19. století. Rezervace byla v 19. století obhospodařována čtyřmi generacemi rodů Wachtlů, bývalých správců černinského panství. Jiří Ferdinant Wachtel zavedl holosečské hospodaření s monokulturou rychle zmlazujícího smrku. Po negativních zkušenostech později Jiří Václav začal prosazovat smíšený les s nerovnoměrnou věkovou strukturou. Za komunistického režimu ve 20. století byla lokalita veřejnosti nepřístupná jakožto pohraniční pásmo. Porosty byly již několik desítek let před vyhlášením rezervace ponechány přirozenému vývoji. Rezervace je součástí rozsáhlého lesního komplexu Dubovice, který plynule přechází od třeboňských lesů až do Rakouska. V okolí rezervace se nachází smíšené lesy s vysokým zastoupením buku, modřínu, borovicí a smrku.
Zdroje:
Wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Fabi%C3%A1n_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace)
Fotografie - owner
SG1/53 - Auf Weg nach Fabian
Fabian ist ein Naturschutzgebiet und ein wichtiger europäischer Ort in der Region Neuhaus. Das Reservat wurde 1974 erklärt und seine Fläche beträgt 22 ha. Der Grund für den Schutz ist die Anstrengung und Erhaltung eines Mischwaldes aus Untergebirgseiche und acidophilen Buchen, der an den felsigen Hängen der Hügel Homolka und Fabian und den damit verbundenen Pflanzen- und Tiergemeinschaften wächst.
Die ältesten Erwähnungen der Landwirtschaft stammen aus dem 13. Jahrhundert, als das Gebiet ausschließlich für die Jagd genutzt wurde. In der späteren Vergangenheit wurde das Gebiet als kommerzieller Wald genutzt, jedoch auf eine Weise, die die natürlichen Bedingungen nicht zu sehr störte. Die erste Erwähnung des Schutzes stammt aus der Zeit des Grafen Černín, der angeblich Mitte des 19. Jahrhunderts den Schutz der Vegetation auf der Spitze von Homolka einführte. Im 19. Jahrhundert wurde das Reservat von vier Generationen der Wachtl Familien, ehemaligen Verwaltern des Chernin-Anwesens, verwaltet. Jiří Ferdinant Wachtel führte Wälder mit einer Fichtenmonokultur ein. Nach einer negativen Erfahrung begann Jiří Václav später, einen Mischwald mit einer ungleichmäßigen Altersstruktur zu fördern. Während des kommunistischen Regimes im 20. Jahrhundert war der Ort als Grenzzone für die Öffentlichkeit unzugänglich. Die Wälder wurden mehrere Jahrzehnte lang der natürlichen Entwicklung überlassen, bevor das Naturschutzgebiet ausgewiesen wurde. Das Naturschutzgebiet ist Teil des ausgedehnten Waldkomplexes Dubovice, der reibungslos von den Wittingau-Wäldern nach Österreich fließt. In der Nähe des Reservats gibt es Mischwälder mit einem hohen Anteil an Buche, Lärche, Kiefer und Fichte.