Smíření na státní hranici 5
Pozor, státní hranice! Kde? Tady? Kdy? Ano, státní hranice a přesně na tomto místě a není tomu tak dlouho – před 75-ti lety! V obdobi mezi říjnem 1938 a 14/3 1939 na tomto místě probíhala hranice mezi Německou Říší a 2. Čsl. Republikou a po zřízení Protektorátu Čechy a Morava 15/3 1939 hranice Německé říše a Protektorátu až do konce WW2 v květnu 1945.
A proč tomu tak bylo? Proč se zrovna na tomto místě potkal vliv slovanský-východoevropský s vlivem germánským-západoevropským? Odpověď není vůbec jednoduchá a musíme pro ní jít daleko do minulosti. A právě této problematice jsem se rozhodl věnovat serii caches, které umísťuji na místech průběhu bývalé hranice.
Nr. 5 - Poválečný teror na německém obyvatelstvu
Již v průběhu posledních dnů války, kdy německá správa na obou stranách hranice nebyla schopna udržet společnost v chodu, začlo docházet k útokům na německé obyvatelstvo. Vzpomínky na podzim 1938 byly bohužel stále živé. Němci byli vyháněni ze svých domovů a ponižováni, ženy znásilňovány, muži mučeni a zabíjeni. S vlastním koncem války a koncem existence námi sledované hranice došlo k obrovské eskalaci násilí a právo a spravedlnost byly brány do svých (v tomto případě českých) rukou. Dlužno podotknout, že nejvášnivějšími revolucionáři a nositeli odplaty byli ti Češi, kteří za války neprojevili nejmenší odvahu bojovat proti Říši nebo dokonce přímo s německou správou kolaborovali. Bohužel objevila se spousta narychlo povstanuvších bojovníků. Ano české obyvatelstvo cítilo vůči německému obrovskou zášť za poslední léta – podzim 1938, útlak v době Protektorátu, po válce vyšla najevo i nac. zvěrstva na frontě, v konc. táborech, holocaust. To vše přililo olej do ohně šovinismu, který nešlo zastavit a upřímně, který se ani nikdo zastavit nesnažil. Ani státní orgány nové Čs. Republiky, ani vítězné mocnosti. Po celé zemi docházelo k pogromům na německém obyvatelstvu, které bylo deportováno do narychlo připravených táborů, ženy znásilňovány muži stříleni po desítkách, po stovkách. Proběhly desítky hromadných vražd německého obyvytelstva, kterým předcházelo mučení a ponižování – namátkou např. Postoloprtský masakr (nedaleko odtud), Brno, Chomutov, Lanškroun, Ústí nad Labem etc. Počet obětí už nikdo nespočítá, ale historici mluví o přibližně 30.000 Němcích, kteří přišli v těchto nelehkých časech o život násilnou smrtí.
Právní a organizační rámec a ukončení tzv. divokého odsunu nastalo vydáním tzv. Benešových dekretů v srpnu 1945, které na základě ustanovení Postupimské konference vítězných mocností daly podklad pro organizovaný odsun všech občanů německé národnosti z území nové Čsl. republiky vyjma prokazetelných bojovníků proti nac. režimu a vyjma klíčových pracovníků průmyslu. Počet těchto Němců byl opravdu zrnkem v písku a tak i tak trpěli v ČSR ještě dlouhou dobu po válce stigmaty své národnosti. Dle dostupných údajů došlo celkem tedy k vyhnání celkem ca 2,5 milionu Němců (divoký odsun + organizovaný odsun). Ca 1/3 byla odsunuta do Německa do sov. okupační zony, ty šťastnější 2/3, dá-li se to tak nazvat, do zon americké a britské. Definitivní punc nespravedlnosti na celý proces vyhnání Němců dal zákon vydaný v ČSR v roce 1946, který všechny tyto zločiny paušálně amnestoval a komunistická diktatura se následně na dlouhých 40 let postarala o oficiální mlčení o těchto zločinech. Hranice tedy zmizela a jak se vyvíjely osudy našich sousedních národů se dozvíš v dalších caches.
DE
Versöhnung auf der Staatsgrenze 5
Achtung, Staatsgrenze! Wo? Hier? Wann? Ja, Staatsgrenze gerade auf diesem Ort und nicht so lange her – vor 75 Jahren! In der Zeit zwischen Oktober 1938 und 14/3/1939 verlief auf diesem Ort die Grenze zwischen Deutschland und der 2. Tschechoslowakischen Republik und nach der Einrichtung des Protektorates Böhmen und Mähren am 15/3/1939 die Grenze zwischen Deutschland und dem Protektorat und zwar bis Ende des WW2 im Mai 1945.
Und warum ist so was geschehen? Warum gerade auf diesem Ort haben sich das slawische/osteuropäische mit dem germanischen/westeuropäischen Element getroffen? Die Antwort ist gar nicht einfach und wir müssen mit der Suche nach ihr tief in der Geschichte anfangen. Und gerade dieser Problematik wollte ich eine Kleinserie der Verstecke widmen, die entlang dieser ehemaligen Grenze platziert wird.
Nr. 5 – Der Nachkriegsterror auf der deutschen Bevölkerung
Schon im Laufe der letzten Tage des Krieges, wo die deutsche Besatzungsmacht auf der beiden Seiten ‚unserer‘ Grenze nicht mehr fähig war, die Gesellschaft in Gange zu halten, kam es zu den ersten Gewaltsanschlägen auf die deutsche Bevölkerung. Die Erinnerungen an Herbst 1938 waren leider immer lebendig. Die Deutschen wurden aus ihren Häusern vetrieben und demütigt, die Frauen wurden vergewaltigt, Männer gefoltert und erschlagen. Mit dem eigenen Kriegsende verschwand auch ‚unsere‘ Grenze in der Versenkung der Geschichte und ist wieder zu einer riesigen Eskalation der Gewalt gekommen und Recht mit Gerechtigkeit wurden in eigene Hände (diesmal in die tschechischen) genommen. Wohlgemerkt, daß die flammendensten Revolutionäre und Vergeltungsträger ‚des letzten Tages‘ gerade diejenigen Tschechen waren, die während des Keiges keine Mut erwiesen haben, gegen das NS Regime zu kämpfen oder sogar mit Nazis kollaboriert haben. Leider sind jede Menge eilerhobenen Kämpfer erschienen. Ja, die Verbitterung der Tschechen gegenüber die Deutschen wegen den letzten Jahren war unbeschreiblich – Herbst 1938, die Unterdrückung während des Protektorates und die erst nach dem Krieg aufgetauchten Fakten über KZ Lager, über Holocaust, über die Grausamkeit der deutschen Truppen hinter den Frontlinien etc. Das ganze hat Öl ins Feuer des Chauvinismus gegossen, der nicht mehr zu stoppen war und ehrlich gesagt, niemand hat sich bemüht, ihn stoppen zu versuchen. Weder die Ordnungskräfte der ‚neuen‘ CSR noch die Siegermächte.
Es sind landesweit Pogrome auf die deutsche Bevölkerung geschehen. Die Deutschen sind in die eilig gebauten Lager deportiert worden, Frauen vergewaltigt, Männer nach Zehnen, Hunderten erschoßen. Es wurden jede Menge Massenmorde der Deutschen erfolgt, die von Folter und Demütigen vorangegangen wurden – z. B. Postelberger Massaker (nicht weit weg von hier), Brün, Komotau, Landskron, Aussig etc. Die genaue Zahl der Todesopfer wird nie bekannt, aber die Historiker reden über ca 30.000 Deutsche, die in dieser schwierigen Zeit gewaltsam in CSR ums Leben kamen.
Der rechtliche und organisatorische Rahmen für die Vertreibung wurde in den so genannten Benes Dekreten definiert, die im August 1945 auf Basis der Beschlüsse der Potsdammer Konferenz der Siegermächte erlassen wurden. Dadurch hat die wilde, chaotische Phase der Vertreibung geendet und hat die organisierte Phase der Abschiebung aller deutschen Bürger aus den Gebieten der neuen Cs. Republik angefangen. Ausgenommen waren die deutschen Antinazis und die Schlüsselarbeiter in der Industrie. Die Zahl von solchen Ausnahmen war tatsächlich absolut überschaubar und sie haben so wie so noch lange Zeit nach dem Krieg an den Stigmen ihrer deutschen Nationalität in der CSR geleidet. Anhand der zugänglichen Daten wurden insegesamt ca 2,5 Mio Deutschen (wilde + organisierte Phase) vertrieben. Ca 1/3 wurde in die sowjetische Besatzungszone und die glücklicheren (so zu sagen) 2/3 in die amerikanische und britische Zone abgeschoben. Einen definitiven ‚Stempel‘ der Ungerechtigkeit hat auf den ganzen Prozess der Vertreibung der Deutschen ein Gesetzt gegeben, das in der CSR im 1946 in Kraft trat un das alle diese Verbrechen pauschal amnestiert hat. Und die komumnistische Diktatur hat sich danach 40 Jahre intensiv um offizielles Schweigen über diese Verberechen gekümmert. Also ‚unsere‘ Grenze verschwand und wie waren die weiteren Schicksale unserer Nachbarnationen findest du in den weiteren Verstecken.