Matka Země má pro nás nachystáno mnoho překvapení a podivuhodných míst. Tentokrát vás GPS souřadnice dovedou k přírodní památce „Na skalách“, která je zajímavým důkazem přítomnosti pravěkých moří na našem území. Jedná se o geologickou lokalitu s ukázkou různých mořských sedimentů kde na starší prvohorní křemence byly později v období druhohor naplaveny vrstvy pískovců.
Vítejte u dalšího pokračování série KGW (Koumesův EC GeoWandr).
Kde jste?
Nacházíte se v přírodní památce „Na skalách“ ve střední části Národního geoparku Železné hory, v blízkosti jeho severní hranice. Železné hory zde končí a směrem k Chrudimi přecházejí do ploché Východočeské tabule.
Z geologického pohledu jde o Český masiv, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu sedimentárních hornin prvohorního a druhohorního stáří.
Těžba kamene zde odkryla nenápadnou skálu, která dokládá přítomnost dvou pravěkých moří na tomto místě. První zatopilo zdejší oblast v prvohorách v období trilobitů a zanechalo po sobě usazeniny v podobě tvrdých křemenců, druhé moře zde bylo v období druhohor, věku dinosaurů a zanechalo po sobě žlutě zbarvené pískovce, které překryly starší křemence v podloží. Mořský příboj druhohorního moře nám na tomto místě zanechal zajímavý otisk v čase – příbojem omleté křemencové valouny.
Co se zde dříve nacházelo?
1) V ordoviku, v průběhu druhého útvaru prvohor (paleozoika) se naše území nacházelo na jižní polokouli, v místech mělkého moře, které se rozkládalo v blízkosti velkého kontinentu Gondwana. Podnebí bylo mírné až chladné, se zřetelnými výkyvy, které ovlivňovaly kolísání hladiny. Moře bylo obydleno bezobratlými živočichy, nejznámější zástupci jsou trilobiti, ramenonožci, měkkýši a hlavonožci. Rostlinnou říši reprezentovaly hlavně primitivní organismy typu řas.
2) Ke konci druhohor (mezozoika) doputovalo naše území na severní polokouli a stalo se součástí euroasijské desky. Postupně ho zalévá svrchnokřídové moře, které bylo také mělké, ale tentokrát teplé. Nacházíme se na okraji moře, v místech písečných pláží, z nichž vystupují pobřežní skály, o které se láme příboj. Žijí zde různé přisedlé organismy, jako jsou např. ústřice nebo ramenonožci. V moři žilo mnoho druhů žraloků, z nichž se dochovaly díky jejich chrupavčité kostře pouze zuby.
Co zde můžeme nalézt dnes?
Jihovýchodní okolí Rabštejnské Lhoty je budováno prvohorními (paleozoickými) horninami. Co se týče stáří, pocházejí ze středního ordoviku a jsou součástí většího komplexu hornin, zachovaných z prvohor, tzv. chrudimského paleozoika. Míčovské souvrství budují v těchto místech šedé skalecké křemence. To jsou odolné horniny, původně písčité sedimenty s velkým obsahem křemenné hmoty, jejichž dnešní podobu ovlivnily následné horotvorné pochody. Velmi často jsou v nich přítomny světlé až bílé křemenné žíly, které vyhojily pukliny v hornině. V území mezi Mladoňovicemi až Slatiňany tvoří křemence několik vyvýšenin, protáhlých ve směru od jihozápadu k severovýchodu.
Severozápadní okolí Rabštejnské Lhoty náleží okraji české křídové pánve, která je zde tvořena svrchnokřídovými sedimenty stáří cenoman až spodní turon. Jsou to sedimenty převážně žlutých až šedozelených barev, ve vývoji hrubozrnných až středně zrnitých pískovců, ve kterých jsou patrná zelená zrníčka minerálu glaukonitu. Řadíme je do korycanských vrstev.
Co se zde objevilo?
V lokalitě „Na Skalách“ je ukázkově zachovaná první záplava (cenomanská) svrchnokřídového moře, tzv. transgrese. Na skalním výchozu je dobře patrný podložní šedý křemenec prvohorního stáří, na který jsou uloženy pod úklonem 5 – 10 stupňů vrstvy žlutých až žlutošedých porézních pískovců svrchnokřídového stáří. Na jejich bázi se v původních nerovnostech povrchu křemencové skály nacházejí valouny až balvanité bloky, které dokládají blízkost příbojové zóny. Materiál valounů je tvořen převážně podložními křemenci, dohromady jsou tmeleny písčitou hmotou. Jedná se o zkamenělé mořské pobřeží svrchnokřídového moře, ze kterého vyčnívaly křemencové skalky. V pískovcích se také nacházejí špatně zachované zbytky zkamenělin, jako jsou skořápky ramenonožců a zoubky žraloků.
Na dalším místě lokality je zachovaná v křemencích vrstevní plocha se stopami po činnosti ordovických organismů, tzv. ichnofosilie Scolitus. Jednalo se o doupata, která si organismy budovaly v mořském dně, dnes se projevují jako protáhlá trubičkovitá tělesa.
Otázky:
- Kolik milionů let dělí obě moře, respektive obě sedimentační vrstvy?
- Jakou vzdálenost v kilometrech urazilo toto místo v průběhu této doby po zemském povrchu? (zkuste odkazy níže :))
- Na stage č. 2 stojíte přímo u obou moří. Napište, na které straně je starší moře a na které straně to mladší. Svoji odpověď zdůvodněte. Fotohint č.1
- Najděte místo s odkryvem mořského příboje (zobrazené na infotabuli nebo fotohint č.2), vyfotografujte u něj sebe nebo svoji
Odpovědi zašlete přes centrum zpráv, aby zůstalo zachováno vlákno vzájemné komunikace. Rovnou logujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud za vás posílá odpovědi někdo jiný, uveďte to prosím ve svém logu, předejte tím případným nedorozuměním. Díky za pochopení :)
Přeji spoustu zábavy s geocachingem :)
Něco o pohybu zemských desek v čase:
https://www.youtube.com/watch?v=ucxtiuN4ZmQ
https://www.youtube.com/watch?v=g_iEWvtKcuQ
https://www.youtube.com/watch?v=tObhGzHH2aw