Stromové žáby Mystery Cache

Žáby patří mezi obojživelníky. Od jiných se liší například tím, že jim chybí ocas, ten mají pouze ve stádiu pulce. Jejich potravou je převážně hmyz. Rozmnožování je vázáno na vodní prostředí. Ve vodě se vyvíjejí vajíčka i vylíhlí pulci, kteří dýchají ve vodě pomocí žaber. Z pulců se postupně vyvinou dospělé žáby, které dýchají vzduch. Na vodu jsou vázány podstatně méně, některé druhy téměř vůbec. Přesto však nejsou ani dospělé žáby dokonale přizpůsobené životu na souši, neboť mají pouze slabě vyvinuté plíce a dýchání probíhá částečně prostřednictvím kůže, která kvůli tomu musí být tenká a vlhká, což klade vyšší nároky na vlhkost prostředí, v němž žáby žijí. Některé žáby se ale dokáží přizpůsobit i náročnějším podmínkám.

Obojživelníci podobní žábám se objevili zhruba před 300 miliony let, jedná se tedy o živočichy s poměrně dlouhým vývojem. Skutečné žáby se pak objevily v druhohorách je to tak druh starý desítky milionů let. V současné době je známo více než 6000 druhů žab.

Žáby se pohybují po souši pomocí přískoků a skoků, které provádí pomocí silných zadních nohou. Díky přípsavkám na nohou se některé žáby mohou udržet i na vegetaci nebo jiném podkladu. Ve vodním prostředí žába využívá plavací techniku zadních končetin, kdy je postupně dává k sobě a odtahuje podobně jako plavci typu prsa. Žáby při skákání vždy zavírají oči.

Létavé žáby nejsou v žabí říši ničím překvapivým a novým. Létavky mají mezi prsty předních i zadních končetin neobyčejně rozšířené blány, s jejichž pomocí mohou plachtit vzduchem. Při skoku ze stromu na strom roztáhnou blány a bezpečně přistanou ve vzdálenosti několika metrů. Zahrnují více než 220 druhů, které žijí zejména v jihovýchodní Asii a v Africe. Mezi stromové žáby patří i známé rosničky.

O to zajímavější byl objev stromové žáby v pro ni poměrně nehostinných podmínkách. Samotné životní prostředí by nebylo tak překvapivé, ale vzdálenost od vody je poměrně velká a není zatím jasné, jak se tento nově objevený druh rozmnožuje. Nález byl učiněn jednoho příjemného odpoledne v okolí Vratislavic. Šel jsem kolem stromu a zaujal mě neobvyklý zvuk, občasné kvákání, které se ozývalo z koruny stromu. Při bližším pozorování jsem objevil živočicha, kterého bych tu nečekal, a to žábu. Chvíli se nechala pozorovat, ale poté skočila pryč. Nicméně jsem pozorování nevzdal a na místo se později vrátil. Zjistil jsem, že se pravděpodobně jedná o nějaký nový druh, s vysokou pravděpodobností je to zdejší endemit. Vzhledem k tomu, kde se vyskytoval, jsem ho pojmenoval létavka dubová (rhacophorus quercus). Prozatím tento druh není příliš prozkoumaný, ale třeba k tomu přispějete.

Žáby jsou převážně zelené, pouze za očima mají červené skvrny. Zajímavé jsou ale tím, že samečci a samičky se téměř neliší. Zbarvení je identické, pouze samičky používají přírodního červeného barviva ke zvýraznění svých tlam. V živočišné říši bývají samečci barevně výraznější, zde je tomu naopak.

Jejich výskyt je pravděpodobně vázán jako u jiných žab na vodu a v dospělosti pak vyhledávají duby (odtud název žáby). Podle všeho jim poskytují prostředí vhodné k životu. Na základě pozorování jsem zjistil, že se nebojí ani větších výšek a běžně je můžete objevit až nahoře v koruně stromu. Jako jiné žáby se živí hmyzem, který se zde hojně vyskytuje.

Mají dobře vyvinutý zrak a čich, sluch již méně. Některé druhy žab jsou jedovaté, pro tento druh to platí také, ale týká se to pouze samiček. Při bližším kontaktu s nimi hrozí potřísnění jedem a důsledkem je svědivá vyrážka. K samečkům je možné se přibližovat bez omezení, ti jed sice mají, ale nevyužívají ho. Žáby nejsou příliš plaché, takže pokud budete obezřetní, neutečou před vámi. Mají poměrně dobře vyvinuté maskování, ale při pečlivém průzkumu nebude problém je objevit.

Nějakou dobu jsem váhal, zda prozrazovat lokalitu výskytu, ale nakonec jsem se rozhodl, že to žábám nijak neublíží a budete tak moci tento unikátní druh pozorovat a to v jejich přirozeném prostředí.

Jak jste jistě poznali, jedná se o lezeckou keš. Samotná krabička je umístěna asi tak 16 metrů vysoko a proto se neobejdete bez patřičného vybavení. O lezení si můžete přečíst na Horolezecka Metodika.cz nebo lezec.cz. Strom je poměrně mohutný, rozsoch k umístění lana je více. Kromě samotné keše budete muset najít i žábu, která vám prozradí kód zámku. A pozor, je nutné najít samečka, protože samičky vám nic nesdělí, ani se nepokoušejte z nich něco dostat. Samičky, žáby s červenou tlamou, jsou v lokalitě celkem čtyři, nechte tedy na pokoji. Počítejte s tím, že se budete muset pohybovat i v koruně stromu, takže se hodí další jištění. Na keš nevyrážejte sami, ale vezměte si parťáka.