Šestá nejvyšší brdská osmistovka leží téměř uprostřed centrálních Brd. A vzhledem k tomuto umístění je z osídlených míst Podbrdska mezi nejvyššími horami ta nejvzdálenější. Asi nejblíže to k ní budete mít ze západu ze strašického parkoviště, o něco dále z jihu z Nepomuku, nejdále pak od východu z Bohutína nebo Kozičína.
Hora je to dvouvrcholová, proto i ten název, správně se samozřejmě jmenuje Koruna. Ale ani tak tomu nebylo vždycky. Označení Koruna je odvozováno od znamení koruny, která zdobila mezníky hranice zbirožského panství, která tudy prochází. Dříve se západní mírně nižší vrchol (na který vede turistická značka) nazýval Bučina, vyšší východní pak Bor. Zajímavější a přístupnější, a nyní tedy i s turistickou trasou, je ten nižší, západní (831 - jinde uváděno 832 - m.n.m.). Jím končí vlastní hřeben kopce, který odsud dále západně klesá o dobrých 250 metrů níže k Třítrubeckému potoku, podobně hluboko pak i na sever, tam k potoku Rezerva.
O pár metrů vyšší vrcholek (837 m.n.m.) leží zhruba 500 metrů východně od nižšího a je zčásti zalesněný a tak je z něj pouze lehký výhled na vrcholky kopců na severu.
Východní vrchol
Zatím není ani nijak označený a ani žádnou stopu po triangulačním bodu jsem na místě nenašel. Vede k němu slabě vyjetá úvozová cesta ze severu, která zřejmě sloužila hlavně při stavbě oplocenek, které tu jsou na rozsáhlé mýtině pod vrcholem.
výhledy z Východního vrcholu Koruny
K oplocence, která je k vrcholu bližší, z něj spadá malé kamenné spíše moříčko než moře. Ne nezajímavé pro úkryt kešky... ale tu jsem nakonec uložil na turisticky atraktivnějším vrcholu na západě. Po jeho bývalé dominantě - poslední ze sítě zeměměřičských věží v Brdech - tu zbyly již jen základové trubky. Konstrukce dle popisů byla nestabilní a chatrná a tak ji před otevřením oblasti pro veřejnost strhli a rozebrali.
zbytky věže zeměměřičů
Ale pár nadzemních artefaktů tu na ní stále najdete, hlavně kolem geodetického patníku s letopočtem 1950, nad kterým se tyčila. Ani nápadná a dlouhá řada narovnaných kamenů, tvořící zídku směřující a klesající z vrcholu k jihozápadu, není samoúčelná. Jedná se o relikt hranice panství rožmitálského a zbirožského, která přes vrchol Koruny procházela. Místy je kamenný val i více než metr vysoký a vystopovat se dá až do délky pěti set metrů.
Západní vrchol
Ani výhledy ze západního vrcholu dnes nejsou dechberoucí, ale v některých směrech a při dobré viditelnosti mohou být rozhodně zajímavé. Při návštěvě, když jsem zde umísťoval krabičku, byly hezky vidět vrcholky Českého středohoří. Pro lepší vyhlídky je tak třeba vrchol opustit a klesnout pár desítek metrů na západ, odkud můžeme vidět k Plzni. Čilinu za Rokycany, ale i rozhlednové vršky Chlum nad Doubravkou a Krkavec nad Košutkou. Z míst pár desítek metrů k jihu, když vystoupíme z vysokého lesa mezi nižší stromky, je vidět třeba vysílač na Praze. Ale už to tu pomalu zarůstá, stromy jsou vyšší a průhledy je třeba hledat. Stejně jako kešku. Nachází se na dohled od vrcholového patníku u zjevného geoobjektu. Buďte k ní prosím šetrní, aby ji kameny, kterých je kolem plno, hned neponičily. Je zasunuta svisle.
Prosím, respektujte také zákaz vjezdu na území CHKO. Povolení k vjezdu se již nevydávají jako na běžícím pásu a část vozidel, které si zejména zkracují přes území cestu, ho nepochybně nemá. Tak se nechovejte stejně, pokud povolení nemáte. A o nějakou pokutu tady opravdu nejde.
Děkuji.