Naše Země má pro nás nachystáno mnoho překvapení a podivuhodných míst. Skalní mísy na vrcholcích zdejších skal byly dříve považovány za umělé výtvory předchozích civilizací na místech pohanských obětišť. Seriózní vědecké výzkumy však prokazují něco jiného…
Vítejte u dalšího pokračování série KGW, čili Koumesova EC GeoWandru.
Místní skalní rulové útvary vznikly působením mrazu a vody v chladných obdobích starších čtvrtohor. V okolních méně odolných horninách byly vypreparovány skalní útvary, které zde tvoří výrazné skalní bloky. Skupina tří větších a dvou menších skalních bloků je stupňovitě odsazena ve svahu sestupujícím do údolí řeka Svratky. Na suťových haldách pod těmito skalami se nacházejí nesouvislé balvanové pokryvy zvaná moře porostlé mechy a lišejníky.
Na vrcholových skalních lavicích, bylo v důsledku selektivního zvětrávání horniny a následného odnosu zvětralých částic vytvořeno celkem 11 skalních mís zvané Milovské perníčky, z nichž největší má průměr xx cm a hloubku xx cm. Vznik těchto skalních mís je důsledkem mechanického, chemického a biochemického zvětrávání, při kterém mechanicky rozrušená hornina (například vlivem teplotních změn, především pak mrazu a následného zahřívání) následně podléhá chemickému rozpouštění minerálů a následnému vzniku prohlubní na vrcholcích skal.
Zvětrávání je označení pro proces, při kterém dochází k působení chemických, fyzikálních, či biologických sil na horniny. Zvětrávání může v průběhu miliónů let vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vedou k celkovému přetvoření tváře krajiny. Rychlost zvětrávání závisí na složení horniny, na klimatických podmínkách a podobně
Typy zvětrávání:
Fyzikální (mechanické) zvětrávání - je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení. Jeho příčinou jsou změny v intenzitě slunečního záření, což vede k tepelným i objemovým změnám v povrchové vrstvě hornin. Jelikož jsou veškeré horniny složeny z různé kombinace minerálů, mají všechny horniny určitou teplotně-tlakovou mez, při které přestávají být stálé a při které dochází k poruše jejich celistvosti vlivem praskání atd. Vlivem tektonické činnosti a následné denudace (obnažení) hornin dochází k jejich vystavení rozdílným teplotním a tlakovým podmínkám. Postupné ubývání teploty a tlaku vede ke chladnutí hornin, což má za následek jejich smršťování a popraskání, či rozpukání. Kapalná voda, pronikající do vzniklých puklin, se následně přeměňuje na led, což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masívu (led má tendenci zvětšovat svůj objem při přechodu na pevnou fázi, změna může dosáhnout až 1/10 objemu). Pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její zvětšování. Odborně se tento proces nazývá mrazové zvětrávání a je typická pro obnažené vrcholky hor. Druhým důležitým faktorem je působení teploty, kdy vlivem ohřívání a chladnutí tělesa dochází k jeho smršťování (kontrakci) a roztahování (expanzi), což způsobuje v extrémních případech až roztrhání horniny.
Chemické zvětrávání – jedná se o typ zvětrávání, během kterého dochází k rozkládání určitých horninových minerálů a k následnému vytvoření minerálů nových. Chemické zvětrávání je závislé na teplotě a vlhkosti. Čím jsou obě veličiny větší, tím rychleji k zvětrávání dochází. Atmosférická voda reaguje se vzdušným oxidem uhličitým, což má za následek vznik kyselého roztoku, který rozpouští určité minerály během vsakování do půdy. Vznikají krasové oblasti. Další významným reakčním činidlem je podzemní a mořská voda, která má schopnost reagovat s jinými druhy minerálů (slídy, živce mohou reagovat za vzniku jílů a kaolinitů). Další chemické zvětrávání je typické pro horniny obsahující železo, které reagují za vzniku oxidu železitého, jenž je charakteristický svojí načervenalou barvou (typické pro oblasti savan). Posledním druhem je zvětrávání podmořské, při kterém se v puklinách v kamenech pod mořem ukládá sůl, která krystalizuje a tím trhá strukturu kamene.
Biologické zvětrávání - Dalším důležitým faktorem pro zvětrávání jsou živoucí organismy, a to převážně mikroorganismy, které reagují s horninami, čímž vyvolávají jejich biochemický rozklad. Nejčastější je rozklad lišejníky, rozšířenými po celé Zemi. Lišejníky uvolňují kyselinu, která rozrušuje horniny, což má za následek vznik půd. Větší organismy se dále podílejí na rozrušování hornin například kořenovým systémem, který je schopen se dostat do menších puklin a následně roztrhnout skalní masiv. Nejdůležitějším organismem, ovlivňujícím tvář Země, je v posledních stoletích člověk, který je schopen přetvářet rozsáhlá území svojí povrchovou i podpovrchovou důlní činností.
Kombinace zvětrávání - na Zemi se ve většině případů setkáváme s tím, že se základní typy zvětrávání navzájem prolínají a že působí za vzájemné spoluúčasti a při vzájemném doplňování. Pro určité oblasti jsou charakteristické různé kombinace zvětrávání, které v dané oblasti většinou převládají a které mají hlavní charakter.
Víte že? Název "Perníčky" má lidový původ. Jde o zdrobnělinu slova „pernice“, což byla mísa s uvnitř zdrsněným povrchem v níž se třel nástrojem zvaným trdlo uvařený mák.
Otázky:
- Popište, jaké typy zvětrávání se podílely na vzniku zdejších skalních mís a jak tyto mísy vznikly.
- Popište, co je to mrazové zvětrávání.
Terénní průzkum:
- Jaký je dvoumístný kód na dně jedné z mís? Stage 2
- Jaký je průměr a hloubka největší skalní mísy? Stage 2
- Kolik skalních mís můžete najít na vedlejším vrcholu? Stage 3 (hint 1)
- Vyfotografuj sebe nebo tvojí GPS s perníčky.
Odpovědi zašlete přes centrum zpráv, aby zůstalo zachováno vlákno vzájemné komunikace. Rovnou logujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud za vás posílá odpovědi někdo jiný, uveďte to prosím ve svém logu, předejte tím případným nedorozuměním. Díky za pochopení :)
Přeji spoustu zábavy s geocachingem :)