Putování po Vlachovicích

Připravili jsme pro vás pár keší a krátkou trasu, která vede přes nejznámější vlachovská místa. V této sérii, poznáte Vlachovice, jejich historii a ty nejzajímavější místa. Druhá zastávka na ponávacím okruhu Vlachovic je kostel sv. Michaela Archanděla. A také se dozvíte o Vladimíru Čermákovi bývalému knězi ve Vlachovicích.

Kostel sv. Michaela Archanděla

Kostel svou dedikací sv. Michaelu archandělovi patří k nejstarším na Moravě. Poprvé se ale písemně připomíná k roku 1500. Současný kostel byl vystavěn v roce 1540, ovšem jeho současná střídmá venkovská, barokní podoba je z počátku 18. stol. kdy lehl popelem za kuruckých vpádů. Starobylost kostela dokládá objevený záklenek (ostění) gotického okenního rámu, který byl kdysi v minulosti při rozšíření kostela zazděn ve zdi presbytáře. Památkáři datovali tento architektonický prvek do doby kolem roku 1240! V kostele se nachází dřevěná soška Madony, dle výzkumu, z první poloviny 16. století, zvon Michal – Vendelín z roku 1761 a cechovní postavníky z počátku 19. století. 

P. Vladimír Čermák

https://vlachova-lhota.cz/assets/File.ashx?id_org=18326&id_dokumenty=3001

Na vlachovskou faru nastoupil 9. prosince 1937 a farářem se stal v listopadu 1938. První dny mu v jeho osa- mocení hodně pomáhal kostelník pan Alois Kubíček a pan Augustin Šimoník.
Jakmile se jen trochu zabydlel, hned začal s elánem přemýšlet, jak vhodně přestavět kostel a rozšířit hřbitov.
Před Vánoci roku 1938 se zasloužil o přivedení elektřiny do obce, alespoň pro několik usedlostí včetně kostela, když obecní zastupitelstvo jeho myšlenku nepodpořilo.
Protože byl výmluvný a strhující kazatel, hned od počátku svého působení v naší farnosti svou pozornost velmi úspěšně zaměřoval zejména na mladou generaci, neboť v ní oprávněně viděl budoucnost.
Snažil se zde co nejvíce rozvinout bohatý společenský, spolkový a kulturní život. Sám šel příkladem, ať už jako režisér divadelních ochotníků nebo zakladatel charitativního kina či sportovního klubu kopané.
Pro nejširší veřejnost zpřístupnil vysílání československého rozhlasu, když umísťoval rozhlasový přijímač do okna fary. Neopomínal ani tištěné informace, vydával „Věstník farnosti vlachovské“, což byl v době okupace velmi nebezpečný počin.
Díky mimořádné osobnosti, jíž nepochybně P. Vladi- mír Čermák byl, rovněž tak i narůstajícím okupačním útlakem, se zvyšoval počet lidí toužících po slově Božím. Kostel svou velikostí nestačil, což Otce Vladimíra vedlo k aktivitě směřující k přístavbě kostela ze severní strany chrámové lodi.
Velkou bolestí farnosti se také čím dál více jevil kapacitně nevyhovující hřbitov. Proto se svými představenými projednal darování poloviny farního pozemku pro založení nového hřbitova. Ten byl P. Vladimírem Čermákem dne 28. srpna 1941 slavnostně posvěcen.
Ve škole vynikaly katecheze tohoto kněze srdečností a pamětníci se shodují, že do té doby to bylo pravděpodobně nejdokonalejší vyučování náboženství v naší farnosti vůbec.
Otec Vladimír zavedl v našem chrámu sv. Michala také půlnoční mši svatou. Dříve museli věřící docházet na tuto mši až do vzdálených Valašských Klobouk.
Nacistická okupace a vyhlášení protektorátu Čechy a Morava byly události, které velice těžce zranily vlastenecké cítění tohoto obrozeneckého kněze. Při výuce náboženství ve škole na Vlachové Lhotě se velmi sblížil se stejně horlivým vlastencem jakým byl on sám. Byl jim řídící učitel Stanislav Janeček, kapitán v záloze, okresní velitel vojenské odbojové organizace Obrana národa, zodpovídající mimo jiné i za vybudování převaděčské sítě z Moravy na Slovensko.
Otec Vladimír poskytoval na své faře ubytování od- bojářům prchajícím z protektorátu na jejich cestě do čs. zahraniční armády až do poloviny listopadu 1941. Místní vlachovský četník, Číhal, který zradil český národ, horlivě spolupracoval s gestapem a P. Vladimíra Čermáka mu udal.
Gestapo zatklo jeho místní spolupracovníky, hajného Josefa Svechu a jeho syna Jana. Aby nebylo pobouřeno veřejné mínění, nebyl spolu s nimi náš kněz odvezen. Byl však vyzván, aby se v sobotu 22. listopadu 1941 dostavil na služebnu gestapa do Uherského Hradiště. Ve zlé předtuše nastoupil ráno v Bohuslavicích nad Vláří do vlaku, jímž se už ke stejnému cíli vydal pan Rudolf Hnaníček ze Štítné nad Vláří, taktéž jeden ze spolupracovníků kpt. Stanislava Janečka.

O keši

Při hledání si dejte pozor na mudly kolem. 
Krabka je velikosti small. Je v ní tužka. Dá se zde vyměňovat geocoiny i menší TB. Jedinou překážkou je terén - svah je dost prudký. Proto doporučuji jít z horní strany kostela.

Pokud jste v koncích: Běžte ke stromu, kterÿ vás nejvíc zaujme a hledejte v něm, určitě najdete.