„.... Dlouhý a slavnostní průvod se pohyboval osamělým údolím, pomalu táhl neupravenou cestou, až dosáhl jeskyně. Byl to pohřební průvod! Na dřevěném voze, okutém bronzovým plechem a železem, taženém dvěma oři, ležela mrtvola. Následovali ozbrojení muži, kteří ve svém středu vedli četné ženy a dívky. Byly krásné, mladé, v drahoceném oděvu, ozdobeny pestrými perlami ze skla a jantaru, se zlatými a bronzovými šperky, bohatý vlas byl vtěsnán do zlatých spon, na rameni setkvěla spona třpytící se zlatem a paže inohy byly obepjaty zlatými a bronzovými náramky akruhy. Truchlivě vykračovaly a sledovalo je velké množství lidí se zásobou obilí, s objetními nádobami a se zvířaty určenými k porážce, aby dali plody polní práce a hospodářství milovanému náčelníkovi do hrobu. Před jeskyní se průvod zastavil. V Předsíni, magicky osvětlené spoře vnikajícím denním světlem, byla přichystána hranice polen a vedle ní kamenný oltář, pak byla mrtvola i s vozem položena na hranici, která byla podpálena. Oheň s praskotem vzplanul a osvětlil tmavou jeskyni téměř denním jasem, osvětloval hrůzyplnou a úděsnou scénu, která nyní následovala.
Ženy s čeledí byly zavlečeny dovnitř, zbaveny svých ozdob a usmrceny, některým byly useknuty ruce, jiným rozťaty hlavy a vraždilo se neúnavně, dokud nebyly úplně všechny oběti zabity, i koně byli rozsekáni nakusy a jejich údy rozsety po jeskyni. Nádoby s objetními dary byly navršeny na jednu hromadu a na vše bylo rozestřeno zuhelnatělé obilí. Když bylo po pohřební hostině, navalilo množství lidu obrovské balvany na mrtvoly i na celou předsíň jeskyně a nasypalo na ně štěrk s pískem, aby bylo posvátné místo uchráněno před zneuctěním a byly zastřeny stopy po pohřbu, spolu s tím byly také zasypány stopy po bývalé kovárně. Byl to pohřeb náčelníka, jejž musely jako v zemi Skytů následovat do hrobu i jehoženy, čeleď a koně. Vzpomínka na tento příšerný pohřeb se uchovala jistě dlouho. Naznačují to chmurné pověsti o slavnostních průvodech a podobné jiné, které ještě dnes kolujímezi lidem. Místo však zůstalo posvátné a mýtyje zasvětily bohu Svantovítovi, jemuž – jak se praví – byly přinášeny lidské oběti.“
J.Wankel, 1882
Takto si Jindřich Wankel představolal to, co odhalil v Předsíni Býčí skály. Později byla tato událost ztvárněna malířem Zdeňkem Burianem v obraze zvaném „Trizna“.
Ve druhém otazníku si tedy povíme něco o nálezech z Předsíně Býčí skály.
Požádal jsem druha ve zbrani, člena ZO 6-01 BS a největšího znalce Wankelova díla, pana Ladislava Šebečka, který se uvolil nám něco říci o dané problematice a ukázat několik replik artefaktů z Wankelových nálezů.
Sejdeme se v 16:30 dne 20.6.2020 na úvodních souřadnicích a po běžných eventových úkonech se odebéřeme na místo činu.
Od rána tu bude probíhat jeden ze dnů otevřených dveří (DOD), který bude končit v 16 hodin a proto vás žádám o dodržování zásad, které s ohledem na covid budou v daný okamžik platit.
Jeskyně bude nasvícena, my si na výklad zhasneme, abychom při svitu svíček navodili lepší atmosféru. Pro vstup do jeskyně je nutná pevná obuv, teplé oblečení (v jeskyni je teplota 8°C) a vlastní světlo (čelovka) s výdrží cca 2 hodiny. Po přednášce se odebereme do hlouby zpřístupněné a nasvícené části jeskyně pro DOD, tudíž pro tuto část bude vybírán dobrovolný příspěvek jako na DOD. Komu se to nelíbí, nechť se nehlásí a jeskyni může navštívit individuálně ve dnech otevřených dveří s termínech 13. a 14.6., 20. a 21.6. a 27. a 28.6.2020 od 9,00 do 16,00 po předchozí rezervaci na stránkách ZO ČSS 6-01 Býčí skála.
Dřevo snad bude.
Vstup do jeskyně je na vlastní nebezpečí!
Před vstupem do jeskyně bude provedeno krátké poučení o chování se v jeskyni, které musí být potvzeno podpisem.
Při nedodržení platných zásad bude dotyčný vyloučen ven z jeskyně, případně event bude ukončen.