"My house, my castle", tak to jsme si donedávna taky mysleli. Ale všechno je jinak. Rychle nás z omylu vyvedly první krtince na našem novém záhonku. Největší radost z čerstvě zryté půdy má krtek. Na naše doporučení, aby se přestěhoval někam jinam, vůbec neslyší. Říkali jsme si, že bude mít rád klid a tak ho vyženeme randálem. Vyzkoušeli jsme všechny hudební žánry, ale některé rušily pouze naše sousedy. Asi máme na naší zahradě hluchého krtka, který si říká jako my: "My house, my castle".
A nemyslete si, že máme jenom krtka. V naší koupelně se rozhodli bydlet mravenci. Při našich lesních procházkách vždycky obdivujeme každé mraveniště a píli mravenců. Ale když se Ferdové rozhodnou obsadit naší koupelnu, tak už se nám jejich pracovní nasazení moc nelíbí. Přece jenom v koupelně má mít člověk soukromí. Zavřeli jsme jim vchod, kudy se na nás chodili dívat, ale hbitě si vybudovali nový. Každý ten mravenčí jedinec si zřejmě myslí to, co my donedávna: "My house, my castle".
