O Štolní kyselce není k dispozici příliš informací. Byla téměř zaniklá, až v r. 2013 – 2014 byla nově zachycena. Nyní je jímána dutým kmenem s odtokovým korýtkem, pod přístřeškem. Přepad je ale špatně dostupný (nízký), je třeba ji nabírat z jímky.
Podrobnější informace o složení nejsou. Má však zvláštní, výrazně minerálnější chuť než blízká Panská. Je evidentní, že má odlišné složení. Možná souvisí se starými hornickými díly, jejichž stopy jsou ve svahu Panského vrchu nad pramenem patrné. V oblasti jsou doložena ložiska polymetalických rud s obsahem hlavně mědi a radioaktivních surovin. Asi není na škodu opatrnost v dlouhodobější konzumaci. Chuťově je však kyselka docela zajímavá.
Název je odvozen od bývalého Štolního mlýna v tomto místě.
V lahvi zůstává kyselka zcela čirá, jen po delší době se na dně projeví menší množství železitých úsad.
Pramen je přístupný stejně jako Panská kyselka: nejkratší cesta je z osady Panský Vrch. Cesta od rozcestí u informační tabule je značena modrými značkami.