Beletrie, hodiny dějepisu a filmy napsaly Napoleonovo jméno do povědomí většiny lidí jako jméno spíše kladného hrdiny. Ve své době ovšem byla nejprve Francouzská revoluce a později Napoleon postrachem celé Evropy. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století se proti Napoleonovi utvořilo postupně mnoho koalic, ale teprve šestá z nich (vytvořená Pruskem, Ruskem, Švédskem a Anglií počátkem roku 1813) proti Napoleonovým vojskům uspěla. Rakousko (a s ním i České země jako jeho součást) vstoupilo do této koalice v srpnu 1813 vyhlášením války Francii.
Vrchním velením spojeneckých armád byl pověřen rakouský maršál Karel Filip Schwarzenberg. 26. a 27. srpna se nejprve Napoleonovi podařilo porazit rakouskou tzv. českou armádu pod velením Karla knížete ze Schwarzenbergu u Drážďan. Po bitvě se Napoleonův generál Vandamme vydal pronásledovat ustupující českou armádu do Čech, ale v bitvě u Chlumce 29. a 30. srpna byl jeho sbor zničen a on zajat. Mezitím byl maršál Ney poražen pruským generálem Friedrich Wilhelmem von Bülow v bitvě u Dennewitz 6. září 1813 při tažení na Berlín. Napoleon se poté stáhl k Lipsku, kde byla ve dnech 16. až 19. října 1813 svedena bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů), jež byla největší bitvou napoleonských válek a skončila pro Francouze katastrofou, v jejímž důsledku byl Napoleon nucen nejprve kapitulovat a abdikovat a poté byl internovám na ostrově Elba, odkud se mu ovšem podařilo v roce 1815 uprchnout a na sto dní obnovit císařství jen proto, aby pak v bitvě u Waterloo podlehl svým protivníkům natrvalo.
A co že má s touto historií společného Nymburk?
V Nymburce máme na napoleonské války jednu zvláštní památku: ačkoli se k Nymburku nejbližší bitva mezi Koalicí a Napoleonovými vojsky odehrála vzdušnou čarou přibližně 100 km daleko a to 29. – 30. srpna 1813 u Chlumce v severních Čechách, někteří zranění ruští vojáci z této bitvy, z předcházející bitvy u Drážďan a z následující (a pro další Napoleonův osud rozhodující) bitvy u Lipska byli převezeni právě do Nymburka.
Vojáci byli převezeni do nymburských dragounských kasáren, které byly provizorně přeměněny na nemocnici. Mezi raněnými navíc vypukl tyfus, jemuž podlehlo mnoho z nich. Rusové pravoslavného vyznání nemohli být pohřbíváni na katolickém hřbitově. Městská rada jim proto přidělila pohřebiště na obecním pozemku – dnes na „Rusínku“. Ve starých katastrálních mapách se objevuje jak název Rusínek, ale také Ruský krchov či Ruský hřbitov. Že na jmenovaném pozemku byl skutečně velký hřbitov, na němž se pohřbívalo hromadně v šachtách, lze usoudit z propadlin, které se vyskytovaly na šesti katastrálních parcelách ještě v roce 1864.
V roce 1922 byla na značné části hřbitova postavena chemická továrna Ing. Roberta Lustiga, která dnes již neexistuje.
Památník na okraji ruského hřbitova byl slavnostně odhalen 20. září 1953. V předvečer odhalení pomníku se konala v Hálkově městském divadle akademie, na níž bylo provedeno pásmo lidových písní a tanců, básní a hudebních skladeb z napoleonských válek.
V pondělí 11. listopadu 2013 jsme si napoleonské války připomněli v rámci Dne válečných veteránů, který se slaví v den výročí ukončení první světové války. Při příležitosti dvoustého výročí protinapoleonských bitev zde na Rusínku u pomníku proběhla vzpomínková akce. Pravoslavní duchovní zde ve staroslověnštině odsloužili panychidu – tedy krátkou bohoslužbu za zemřelé. Čestnou stráž drželi zástupci Gardy města Hradec Králové v dobových ruských uniformách.
Jako zdroje informací a fotografií pro listing byly použity:
článek Pavla Fojtíka v Městském zpravodaji Nymburk v čísle 11/2013 a článek o panychidě v čísle 12/2013
kniha Pamětní desky, památníky a nápisy v Nymburce, Jiří Černý, Pavel Fojtík a Jan Řehounek, 2015
Wikipedie (především Napoleonské války)
Od 22.7.2024 přístupná všem. Krásný lov přeju.