Severně od obce Křelov byla vybudována zemní (provizorní) pevnůstka, která měla chránit boční palbou nedaleké forty XVIII a XX. Její výstavba byla zahájena koncem podzimu roku 1850, v době zhoršujících se vztahů mezi Pruskem a Rakouskem-Uherskem. Koncem roku 1850 měla pevnůstka podobu mohutného valu s palisádou, před nímž se nacházel příkop. V té době byla pevnůstka vyzbrojena pěti děly a sloužilo zde 40 mužů.
Pevnůstka XIX byla jedním z 25 pevnostních objektů, které měly vytvářet předsunutou obranu Olomouce. O důležitosti této pevnůstky vypovídá to, že byla naplánována již do druhé z pěti etap výstavby. V letech 1854–1856 byla naplánována přestavba a rozšíření objektu, ale kvůli nedostatku financí z ní sešlo.
V době krymské války roku 1854 se znovu pevnostní objekty připravovaly k obraně. Za mohutným zemním valem přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. Téhož roku byla naplánována přestavba pevnůstky XIX na mohutný zděný fort s reduitem, ke které mělo dojít nejdříve v letech 1858–1860. Ani tento přestavba však nebyla realizována.
K výraznému zesílení pevnůstky XIX došlo až roku 1866, kdy hrozil útok pruských vojsk. Pevnůstka byla opatřena kuchyní, latrínou, studnou a sklady. Na zemní val byla umístěna otevřená dělostřelecká postavení oddělená zemními traverzami, které byly chráněny valovými koši. V té době byla pevnůstka osazena 14 děly a sloužilo na ní 230 mužů. Pro ubytování posádky zde byly vybudovány dřevěné sruby. Celkové náklady na stavbu a pozdější přestavbu pevnůstky XIX dosáhly částky 80 000 zlatých. Později pevnůstka postupně chátrala a krátce po zrušení statutu pevnosti městu Olomouc byla prodána obci Křelov. V 90. letech 19. století byla zchátralá pevnůstka srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.
Zdroje:
Informační tabule
https://www.hrady.cz/index.php?OID=12543&PARAM=11
http://cisarska-pevnost.cz/cesta-po-pevnustkach/krelovska-pevnustka-xix/