Starší historie
Původně v tomto místě stávala strážní tvrz, později kostelík s věžičkou, který se připomíná k roku 1518, kdy u něho byla zřízena křížová cesta o jedenácti zastaveních. Později byla rozšířena na 14 zastavení. Kostel byl přestavěn v roce 1605 na přání Marie Maxmiliány z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649), vdovy po Jáchymu Oldřichovi z Hradce (1579–1604), posledním mužském členu rodu pánů z Hradce. V roce 1783, tedy v období reforem císaře Josefa II., byl zrušen. Ve čtyřicátých letech 19. století byl využíván jindřichohradeckou vojenskou posádkou jako sklad střelného prachu. Nakonec byl kvůli špatnému stavu v roce 1856 stržen.
Současný kostel
Jednolodní novogotický orientovaný kostel s polygonálním kněžištěm a věží na západní straně nechal postavit majitel panství Evžen Karel Černín (1796–1868) v letech 1859–1860. Podle plánů architekta Bedřicha Augusta von Stache (1814–1895) ho postavil jindřichohradecký stavitel Jan Kocáb. Kostel vysvětil českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík 10. června 1860.
Okolní park byl upraven lesmistrem Wachtlem v letech 1854–1856. Z města vede ke kostelu křížová cesta.
Černínská hrobka
Na severní straně kostela se pod schodištěm nachází vchod do podzemní černínské hrobky, která byla vylámána ve skále pod kostelem. Stavebník kostela Evžen Karel Czernin nechal z Vídně převézt těla svých rodičů a dvou malých sester, sám zde byl pochován a po něm jeho nástupci. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1932, kdy zde byla uložena rakev s ostatky JUDr. Františka Jaromíra Czernina. Neutěšený stav celého areálu kostela a vlámání se do krypty v roce 1990 vedlo k tomu, že ostatky Černínů byly v roce 1997 vyjmuty z rodinné hrobky a pohřbeny u jižní stěny kostela. Pohřbené připomíná novodobá pamětní deska na jižní straně presbytáře.