O nádraží
Obecné a technické informace
Nádraží Dolní Poustevna je dopravnou D3 zaujímá místo na západním okraji města. Leží v kilometru 25,887 jednokolejné trati 083/546A. Jde o dopravnu D3 zřízenou pro řízení sledu vlaků na trati D3 Šluknov – Mikulášovice dolní nádraží – Dolní Poustevna a o pohraniční přechodovou stanici pro trať Dolní Poustevna – Sebnitz. V dopravně je jedna průjezdná kolej č. 1 a tři koleje kusé, které slouží především pro odstavování vozidel. Dopravna je vybavena vnějším betonový nástupištěm s výškou nástupní hrany 550 mm nad temenem kolejnice a délkou 45 metrů. V případě nepříznivých povětrnostních podmínek mohou cestující využít prosklenou budku zastávky.
Historie
V jízdních řádech bychom stanici nalezli pod názvy: Nieder Einsiedel v letech 1904-1918 a 1938-1945, Einsiedel Dolní v letech 1918-1925. Historie stanice se začala psát v roce 1904, kdy byla otevřena trať z Mikulášovic. Větší význam získala ihned o rok později, tedy v roce 1905, kdy byl spuštěn provoz na území Saska do stanice Sebnitz. Z tohoto důvodu byla v Poustevně vystavěna impozantní budova, která kromě železničního zařízení, služebních bytů a restaurace poskytovala místo celnímu úřadu. V prostorách výpravní budovy bychom kolem roku 1910 nalezli čekárny 1., 2. a 3. vozové třídy, nádražní restauraci, kanceláře celního úřadu a celní halu, dopravní kancelář, kancelář ředitelství BNB a služební byty. Stanice dále disponovala dvěma sklady a dvoukolejnou výtopnou. Výtopna byla především v období první republiky velmi vytížená, neboť zde bylo vytápěno až 12 lokomotiv denně. Na podzim roku 1938 přešla stanice organizačně pod správu Reichsbahndirektion Dresden a kvůli přesunu státní hranice hlouběji do dnešního českého vnitrozemí začala pomalu ztrácet na významu. Ještě větší úpadek přišel po roce 1945 především v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva. Přibližně do začátku 70. let se ve stanici nacházela dopravní kancelář s výpravčím ve službě. Nákladní doprava za socialismu i přes pokles oproti meziválečným letům probíhala ve velkém, do Poustevny se vozil písek, stavebniny a uhlí, naopak z Poustevny se vyvážel především polystyren. Stanice prošla v roce 2009 velkou rekonstrukcí, při které bylo kolejiště velmi redukováno a vybudováno nové bezbariérové nástupiště. Už se změnou jízdního řádu pro rok 2009 byla uzavřena osobní pokladna, a tak ve stanici zůstala pouze nádražní restaurace a několik bytů. Nádražní restaurace byla uzavřena, poté následovalo odstěhování všech obyvatel a výpravní budova osiřela. Několik let chátrala a byla nabízena v několika řízeních k prodeji. K tomu došlo až na počátku roku 2020, kdy byla prodána soukromé osobě. Při slavnostním obnovení provozu na hraničním přechodu Dolní Poustevna – Sebnitz bylo dolnopoustevenské nádraží hlavním centrem dění, kdy bylo možné kromě shlédnutí kulturních vystoupení včetně loutkového divadla místního spolku Pomněnka a navštívení několika informačních a občerstvovacích stánků si také prohlédnou výstavu o tratích ve Šluknovském výběžku společně s výstavou modelové železnice.
Ke kešce
Aby byla zaručena vyšší nenápadnost a zabránilo se tak zničení kešky mudly, je keš 80 metrů od nádraží u budovy skladu. Upozornění: keš je tak 10m od kolejí není potřeba vstupovat do jejich blízkého okolí.