Skip to content

<

Metodějova studánka

A cache by Pepiták + Brabouch Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 07/31/2020
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


 

Krabička, kterou jste se rozhodli navštívit je zhruba na poloviční cestě mezi řekou a Ušatovem (možná to je úplně jiná vzdálenost, ale takto to lépe vypadá). Zavede vás do tajemného a romantického údolí, které ukrývá nejedno tajemství. Jedním takovým tajemným místem je i Metodějova studánka.

 

1) Historie

2) Léčebné účinky

3) Vedlejší účinky

4) Současnost

5) V. I. P. návštěvníci

6) Pověsti a legendy

 

1) Historie

O vzniku studánky se nedochovaly žádné zmínky v kronikách, teprve mnohem později se objevují doložené zprávy o obří močůvce, rozkládající se v této lokalitě. Její název se sice nezachoval, popis však ano. Vyznačovala se velice intenzívním zápachem, šedozelenou barvou a v době přílivu stoupala její hladina o neuvěřitelných 108 metrů. Přesto vznikla poblíž smrduté laguny osada, jejíž název se také nezachoval, ale její obyvatelé měli zakázané opustit zdejší území. Při velkém zemětřesení vzala osada za své a močůvka zmizela v podzemí, s ní i zápach. Teprve o několik století později se objevují první zmínky o malém potůčku, vyvěrajícím v místě dnešní studánky. Jeho název se rovněž nedochoval, snad proto, že délka vodního toku činila pouhých 67 centimetrů a po vsáknutí do půdy se měnil v ponornou řeku. Při dlouhotrvajícím suchu o několik let později, ale i tento potůček vyschl. Když se ale u kráterku bývalého potůčku usadil mnich Hýňa, došlo k zázraku. Kráter se zvlhčil a časem ze země vyvěral pramínek s údajnými zázračnými schopnostmi. Když si mnich Hýňa po několika desetiletích konečně všiml tohoto zázraku, nelenil, ačkoliv byl jinak líný jak veš a vydal se oznámit tuto novinu do Sázavského kláštera. Zde dočista propadl hráčské vášni a odmítal se vydat na zpáteční cestu dřív, než konečně vyhraje v dominu. Nikdy ale nevyhrál, i když štěstí pokouší dodnes.

 

 

Na zpáteční cestu se tedy místo něho musel vydat opat Metoděj. Ten ve svém mládí, tedy dávno, sepsal spisek o čištění studní, moří a latrín, takže měl zkušenostě a upravil studánku, přibližně do současné podoby. Během věků sice byla několikrát ukradena, mnohokrát vypuštěna a jednou dokonce podpálena, ale je tam dodnes. Hojně ji navštěvují především lidé z okolí, ale i cizáci a bezdomovci. Všichni chválí její lahodnou chuť a léčivé účinky.

 

 

2) Léčebné účinky

a) Pokud pravidelně kloktáte zdejší vodu, viditelně se vám zlepší zrak. Ne sice příliš, ale trochu ano. Musíte kloktat plynule, bez pauz a vykloktanou vodu ukládat do lavoru. Pokud si v ní o půlnoci umyjete nohy, přestanou vám růst nehty.

b) Pravidelné pití vody, tedy denní, výhradně v kombinaci se šťávou z bezinek, spolehlivě odstraní bradavice, nežity, pupínky a ekzémy z veškerých vnitřních orgánů s výjimkou střev.

c) Potíráním řitního otvoru převařenou zdejší vodou získáme imunitu proti lepře a AIDS.

 

 

d) Pravidelným cachtáním rukou ve studánce léčíme žaludeční potíže. Pravidelnou koupelí nohou zpomalíme růst vlasů, nehtů, zubů a sebevědomí.

 

3) Vedlejší účinky

a) Nepravidelné pití vody způsobí stařeckou demenci i u dětí a psů.

b) Omývání vodou v zimě způsobí úžeh.

c) Obklady namočené ve studánce oživí v organismu veškeré skryté neduhy.

d) Namáčení palců urychlí mutace všeho druhu.

e) Umytí vlasů ve studánce vyvolá ztrátu všech zubů (včetně protéz), kromě mléčných.

f) Čeření vlnek rukou způsobí vředy, čeření vlnek nohou změní tvar nosu a uší, někdy zadku.

 

 

4) Současnost

Dnešní doba zázračným studánkám příliš nepřeje, lidé dají víc na rady lékařů a historií prověřené metody přehlížejí nebo je vůbec neznají. Pod záminkou pověrčivosti opouštějí moudrosť a zkušenosti našich předků a právě tato přezíravost je příčinou většiny úmrtí na civilizační choroby. Takto je bohužel infikované i obyvatelstvo venkova. Metodějova studánka je ve zvlášť zuboženém stavu. Zarostlá, zabahněná, zanedbaná, neupravená a v horkých dnech dokonce páchnoucí. Nejvíc ji ublížila návštěva pionýrského oddílu z Ostředka na výletě, kdy mládež do studánky kolektivně namočila a tímto způsobem zlikvidovala zbytky drobných organismů. Právě tito téměř neviditelní tvorové uchovávali a svými silami i někdy rozvíjeli zázračné účinky zdejší vody.

 

 

5) V. I. P. návštěvníci

Arnošt Nepiják, Ferry Řepák, Vény Hejma, Kája Kabourek, Chčíro Tondó, Ras-Al-Kchajmá, Kája Župan, Martin Čik, Tonda Bída, Fanoušek Pecha, Ludánek Sáblík, Honza Sen, babička Špilíková, Něněk Dušek, Jirka Šufťák, strašidlo Děrda, p. Šujan, Jenda Zemek, p. Brynych, Péťa Pytlík, Frantův děda, Satelit Pigi, Čonda Pigi, Marula Pigi, Paťulka od baby, Bohoušek s Ušatem, Cincík bez Cincice, Jarda Páchč, Miloš Mikyk, Mírek Šaťák, p. Svíža, Peppe Supus, Jacopo Hůla, Herbert Töpper, Ikoto Maluxer, Bur Hýda (vzdálený příbuzný Hýdy z pověsti), Tonda Baba, Han Solo Sušice, Luke Skywalker, E. T., Rambo, Rocky, Ricky, Jason, Freddie Krueger, Eďulka od ušatů, p. Exner, malý vzrůst paní Šachová a Jirka Bdych.

 

6) Pověsti a legendy

Legenda o Hýdovi

Neví se, kdy se to přihodilo, jisté je pouze jméno poutníka, o kterém se neví, odkud přišel, kam měl namířeno a jak se zatoulal zrovna sem. Podle litoměřického kronikáře Prdeliuse se jmenoval Hýda a byl prý římským legionářem, který sem zabloudil během punských válek. Mohl být i poulným mnichem, somrákem, tanečníkem pižutiky, cestovatelem, výběrčím daní, obchodním cestujícím nebo uprchlým trestancem. Daleko důležitější však je, co spáchal. Na první pohled nic převratného. Když připutoval ke studánce, chtěl si nejprve umýt nohy a pak se napít. Jakmile vnořil svoje smrduté fajfky do studánky, voda začala pěníkovat, což se nepravidelně opakovalo od dob, kdy se v ní topil Oldík Pěník, bublat, zezelenala a nakonec Hýdu opařila. Ten na nic nečekal a dal se na útěk. Zastavil se až u hradu Hláska, kde se napil z Matesova pramenu. Kam šel potom, se neví. Jisté je pouze jedno: od těch dob nemohl odstranit ze svých nohou smrdutý zápach, který litoměřický kronikář Prdelius nazval hýdkem. Tento výraz se uchytil v celém Posázaví. Zápach linoucí se ze studánky, ale postupně zamořil celé okolí a proto bylo nezbytné povolat z nedaleké Sázavy sanační partu – piguláre. Ty prohlásili, že tady udělají vodu a ještě to vyčistí! Slovo dodrželi a od těch dob vždy 17. srpna místní lidé obdarovávají piguláre pamlsky, tchérákem, svatými obrázky a rumem. Traduje se, že v parlamentu padl návrh, vyhlásit Metodějovu studánku jako kulturní, přírodní a hydrologickou památku, ale nebyl schválen. Nikdo přece nechce mít smradlavé dějiny.

 

Legenda o Pýdovi

V každé rodině s více dětmi se často objeví i jeden podivňouš, tedy skoro duhalke. I svatý Hýda něl takového sourozence. Jmenoval se Pýda a rodiče se za něj styděli. Ukrývali ho za komínem, vedle komínu a někdy i v komíně, který museli každoročně zvyšovat. Jednoho dne ale komín spadl a Pýda se ocitl na svobodě, zatím ale spíš ze střechy. Znal ale dobře pracovitost svého otce a tak se raději vzdálil. Když se dostatečně dovzdálil, ocitl se u veliké řeky. Od místních se dověděl, že se nazývá Sázavou a název se mu natolik zalíbil, že se rozhodl k trvalému pobytu na jejích březích. Na svých potulkách se doslechl o slávě svého bratra Hýdy a závist mu zatemnila zblytek mozku. Mínil se stát slavným v téže činnosti jako jeho bratr, tedy v hledání vody.

 

 

Protože mu chyběla invence, začal i on s kontrolou studánek. Žádnou zázračnou však nenalezl a musel se tedy spokojit s póvlem, nakonec ale objevil pramen, nad kterým jeho srdéčko zaplesalo. Voda ve studánce Hnusačce byla krásně fialová, neperlivá a odporně páchnoucí. Pýda ji ale naředil šumákem a brzy rozjel výrobu ve velkém. Začal jí plnit láhve, nápoj pojmenoval EKLHAFTKA, ale lidé jí říkali Fialovej hnus. Brzy se také ukázalo, že na první pohled krásné fialové zbarvení klesá rychle ke dnu, kde se mění v hustý lógr, takže se nápoj nedá skladovat a Pýda přišel o byznys. Nakonec se vydal znovu na cesty a po čase doputoval k zázračné studánce, u které sedával jeho bratr Hýda. Dodnes tam hrají spolu domino. Kdo myslíte, že vyhrává?

 

Ke krabičce:

Na úvodních souřadnicích naleznete Mikykovu studánku, což je víceméně roura vražená mezí pár kamenů, z které voda vytéká velmi pomalu. Ale i tato studánka má prý zázračné účinky, alespoň to tvrdil Mikyk.

Jak se dostat k Metodějově studánce. Mnich Metoděj nebyl jediným známým nositelem tohoto jména. Jeden, svatý a patrně i známější přišel k nám, aby šířil křesťanství, ale také rozvíjel zakládání studánek. Nás by zajímalo, kdy zemřel, tedy rok úmrtí. Toto číslo poté dosaďte do vzorečku níže a můžete vyrazit k Metodějově studánce.

 

N 49° 52. (úmrtí Metoděje - 284)            E 14° 46. (úmrtí Metoděje - 23)

 

Tak, až k místu dorazíte, tak si nejprve vše dobře prohlédněte a teprve poté začněte s otvíráním. Není to úplně jednoduché, tak prosím zkuste nechat doma veškeré násilí, protože to ke keškám nepatří. Kdyby se během otevírání nebo zavírání cokoliv poškodilo, tak nám prosím napište, ať to můžeme dát do pořádku. V blízkosti studánky bývá zvláště v sezoně docela čilý ruch, tak se pokuste být nenápadní, i když to asi úplně nepůjde. Přejeme šťastný lov!

 

 

Additional Hints (Decrypt)

Gáuav n xbhxrw!

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.