Jak se dostat k finálním souřadnicím
Nejprve budete potřebovat aplikaci Adventure Lab. Poté se projdete po areálu kláštera a odehrajete Adventure Lab - Cesta klášterem Plasy. Čeká vás pět zastávek a u každé správně zodpovězené otázky se dozvíte bonusové číslo, které dosadíte do vzorce:
N 49° 56.(A-D-E+C)(B+E)(D) E 013° 23.(D-C)(B)(A-B)
Nyní už se můžete vydat k finální krabičce. Po cestě si nezapomeňte prohlédnout hrobku Metternichů. Doufám, že si labky i bonus užijete, stejně jako návštěvu Plas.
Klášter Plasy
Klášter byl založen roku 1144, období středověké prosperity definitivně ukončily husitské války. Nového rozkvětu se klášter dostal v období baroka, kdy byl vybudován dnešní vrcholně barokní areál za účasti předních architektů Matheye, Santiniho a Dientzenhofera. Klášter byl zrušen za Josefa II. r. 1785, v 19. století se stal rezidencí rakouského kancléře Metternicha. Roku 1995 byl bývalý klášter prohlášen za národní kulturní památku a dnes jej spravuje Národní památkový ústav.
Zajímavosti
Klášter na vodě
Zcela podle cisterciáckých zvyklostí je plaský klášter založen v údolní nivě řeky Střely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu. Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5.100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo. Varovný nápis "Aedificium hoc sine aquis ruet" je odkazem generacím. I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.
Santiniho samonosná schodiště
Podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela byla v budově konventu postupně realizována čtyři samonosná schodiště. Dvě spojující přízemí s půdním prostorem a dvě trojramenná v rizalitech rajského dvora. V průhledu jednoho z točitých schodišť vymaloval Jakub Antonín Pink fresku znázorňující boj archanděla Michaela s ďáblem. Ve spodních partiích schodišť trojramenných nechal Santini zbudovat zrcadla - barokní bazény pro kontrolu vody v základovém roštu.
Klášterní vězení
V přízemí konventu nechali mniši zbudovat temnici, tedy místnost pro provinilce, který byl izolován vždy dvojitými dveřmi od ostatních mnichů. Jídlo mu bylo podáváno nejčastěji ze zimního refektáře prostřednictvím otočného dřevěného bubnu, který se ve fragmentech dochoval dodnes. Pro těžší arest byla v místnosti vyhloubena šachta 3,5 m pod zem a obložena pískovcovými kvádry. Odsouzený byl přivázán na žebřík a spuštěn do šachtice, v níž je po pás vody, a zřejmě zaklopen velkým kvádrem. V pozdějších klášterních dobách byla vybudována v přízemí konventu ještě jedna taková šachta – již o něco přívětivější (hloubka 3m a vody jen po kolena).
Podzemní systém
Po obvodu rajského dvora, navýšeného 3,5m nad vnější terén, je v jeho útrobách schován unikátní vyhřívací systém budovy. Ten představuje dlouhá klikatá podzemní chodba, která vyúsťuje do přízemí budovy na dvou místech. Výduchy z této chodby jsou vyvedeny pod okna v přízemí. Přes léto se v zemi kolem chodby akumuluje teplo a přes chladnější měsíce pak teplý vzduch proniká skrze výduch do budovy. Část této chodby je veřejnosti zpřístupněna v rámci prohlídkového okruhu Vodní systém.
Hodinový stroj
Věž sýpky schovává ve svých útrobách jedinečnou technickou památku – velký hodinový stroj z roku 1686. Tento stroj, sestavený bez jediného šroubku jen pomocí spojů a závlaček je denně ručně natahován. Stroj ukazuje hodiny na čtyřech věžních cifernících, minuty pak na dvou cifernících menších. Odbíjí čtvrthodiny a dvakráte celé hodiny pomocí táhel, kladiv a tří cimbálů v lucerně věže.
Gotická patrová kaple
Budova sýpky ze 17. století nahradila relikty původního knížecího přemyslovského paláce, ze kterého se dodnes zachovala jen část vnitřních zdí budovy, ale zejména pak patrová gotická kaple zasvěcená sv. Václavovi (spodní) a sv. Máří Magdaléně (horní). Obě kaple jsou mezi sebou spojeny schodištěm v síle zdi. Kaple sv. Václava nabízí pohled na freskovou výzdobu z poloviny 13. století, v kapli sv. Máří Magdalény jsou patrné prvky barokních úprav.
Záchody nad řekou
Královská štola – tedy páteřní kanál dlouhý asi 220m, vysoký 1,7 – 2,2m a široký přes 4m odvádí přebytečnou vodu ze základů a střech konventní budovy. Zároveň v minulosti naháněl vodu na mlýnské kolo a pilu, ale zejména proplachoval dřevěné prevéty (záchody), které jsou vysazeny na krakorcích nad touto štolou. Tyto záchody byly rozděleny na prevéty a pisoáry. Zároveň byly opatřeny nikou na svíčku a odvodem pro zapáchající vzduch do komína. Dnes se jimi mohou návštěvníci alespoň na chvíli podívat do Královské štoly během prohlídky prvního patra konventu..
Had na kopuli
Nad střechami konventu zaujímá pozornost lucerna nad kapitulní síní, na níž je umístěn had obmotaný kolem kříže ve tvaru písmene T. Možností výkladů, proč tomu tak je, existuje několik: od znázornění iniciály jednoho z nejvýznamnějších opatů plaského kláštera Evžena Tyttla přes jím používaný osobní znak (číslice 2 vepsaná do písmene T) až k biblickému významu odkazujícím na Mojžíšova měděného hada. Ten obmotaný kolem hole uzdravoval uštknuté. Přeneseně lze i klášter chápat jako místo uzdravení.
Zdroje:
www.wikipedia.cz
https://www.klaster-plasy.cz/