Série Pohořelické rybníky vás zavede na místa, kde se rozkládá několik rybníků. Chtěl bych, abyste si uvědomili, že zdejší rybníky tu jsou už stovky let a že soustava napouštěcích a přepouštěcích kanálů je úžasné technické dílo.
Čahoun je nejmladším ze zdejších rybníků. Byl zřízen až ve druhé polovině 20. století. Používá se pro chov výtažných ryb, tedy ryb, které jsou ještě příliš mladé, než aby mohly na trh. Přesto dodám něco historie o rybníkářství.
Moderní postupy v dobách Lucemburků
Od 14. století se začaly používat nové postupy rybničního hospodaření. Majitelé rybníků pochopili, že je výhodné mít samostatný rybník pro tření ryb a další pro násadu mladých ryb. Další novinkou bylo „letnění“ rybníků – rybník byl čas od času vypuštěn a ponechán suchý. Posloužil třeba jako louka na produkci sena. Zároveň se ozdravila půda na dně rybníka a mohla lépe uživit příští rybí osádku.
Rybníky nebyly jen zařízením produkujícím rybí maso. Zřízení rybníka bylo často spojeno s vodními mlýny, které mívaly užitek z vodní energie v rybníku nashromážděné. Rybníky měly i zachycovat škodlivou vodu obtížnou zejména v době jarního tání sněhu a během letních bouřek. Sloužily jako napajedla pro dobytek. Rybník se stal velmi výhodným a výnosným hospodářským podnikem. Možnost zisku prodejem ryb byla o to lákavější, že poptávka byla na domácím trhu velmi značná. Ryby byly důležitou potravinou pro i doby postní. Objev, že rybník může přinášet větší výnos než jiná zemědělská výroba, zapůsobil na současníky – od krále a markraběte počínaje přes biskupy a faráře až po posledního měšťana a poddaného sedláka.
Ke keši:
Nezapomeň zapisovat bonusová čísla, budou se Ti hodit pro finálku Cvrčovický splav.
Do série patří tyto kešky: Čahoun, Nohavice, Rýžoviště, Vrkoč, Zarostlý, Starý rybník, Hornoleský náhon, Mlýnský náhon, Novoveský rybník a finální keška Cvrčovický splav