Série Pohořelické rybníky vás zavede na místa, kde se rozkládá několik rybníků. Chtěl bych, abyste si uvědomili, že zdejší rybníky tu jsou už stovky let a že soustava napouštěcích a přepouštěcích kanálů je úžasné technické dílo.
Doba po husitských válkách
Odhaduje se, že za husitských válek přišly naše země o 40 – 50 % obyvatel. To znamenalo i zásadní nedostatek pracovních sil v hospodářství.
Na provozování rybníka bylo potřeba míň pracovníků, a přitom výnosy svou rentabilitou předstihly všechna výrobní zemědělská odvětví i zemědělskou rentu peněžitou nebo naturální, která byla dosud hlavním zdrojem příjmů feudála. Proto také výnos z jen trochu většího rybníka býval často hlavním příjmem statku.
Páni z Pernštejna byli největšími rybničními podnikateli své doby. Založili už kolem roku 1459 čtyři rybníky na svých původních pernštejnských statcích. Jak se rozšiřoval jejich rodový majetek, tak Vilém z Pernštejna opravil a zřídil další rybníky na nově získaných územích – na Třebíčsku, v Tovačově, Kojetíně i Plumlově.
Vilémův podnikavý syn Jan z Pernštejna zaměřil svoji pozornost na statky v moravských úvalech. Sem patří i soustava rybníků pohořelických. Jejím základem byl Starý rybník neznámého vzniku..! Jan v okolí skupoval pozemky a na nich tehdy vznikly rybníky Přibyl, Starosta, Horní a Dolní rybník Novošický doložené už roku 1535. V roce 1536 je také řeč o rybníku Nadýmáči. Do roku 1567 tu vzniká i rybník Nový nad Nadýmáčem a rybník Netušil.
Ke keši:
Nezapomeň zapisovat bonusová čísla, budou se Ti hodit pro finálku Cvrčovický splav.
Do série patří tyto kešky: Čahoun, Nohavice, Rýžoviště, Vrkoč, Zarostlý, Starý rybník, Hornoleský náhon, Mlýnský náhon, Novoveský rybník a finální keška Cvrčovický splav