Série Pohořelické rybníky vás zavede na místa, kde se rozkládá několik rybníků. Chtěl bych, abyste si uvědomili, že zdejší rybníky tu jsou už stovky let a že soustava napouštěcích a přepouštěcích kanálů je úžasné technické dílo.
Zásobování vodou:
Obtížnější, než získání potřebné prostory pro nové rybníky byla otázka zásobování vodou. Rybníky potřebovaly mnoho vody, ale potřebovaly také, aby je bylo možno vypustit v době výlovu nebo kvůli opravám. Největším úkolem bylo opatření přívodu vody. Tam, kde měl rybník za sebou široké zázemí, náležející majiteli rybníka, obvykle nebyl problém. Hůře však bylo na hranicích mezi jednotlivými panstvími nebo u vody z toku, protékajícího několika feudálními statky. Tu bylo potřeba zvláštního ujednání o vodním přítoku na nový rybník.
Nouze o vodu vedla rybniční podnikatele k tomu, že sahali i k překládání vodního toku nebo k vyvádění vody z původního koryta. To se stalo např. na říčce Bobravě u Brna v roce 1517 kdy ji biskup Stanislav Turzo odvedl výkopem do svého nového rybníka založeného pod Modřicemi.
Nelze se proto divit, že obavy z vyvedení Jihlavky ze starého koryta choval i mikulovský Lunhart z Lichtenštejna, když Jan z Pernštejna zřídil před rokem 1519 nový stav pod Cvrčovicemi pro své pohořelické grunty.
Ke keši:
Nezapomeň zapisovat bonusová čísla, budou se Ti hodit pro finálku Cvrčovický splav.
Do série patří tyto kešky: Čahoun, Nohavice, Rýžoviště, Vrkoč, Zarostlý, Starý rybník, Hornoleský náhon, Mlýnský náhon, Novoveský rybník a finální keška Cvrčovický splav