Série Pohořelické rybníky vás zavede na místa, kde se rozkládá několik rybníků. Chtěl bych, abyste si uvědomili, že zdejší rybníky tu jsou už stovky let a že soustava napouštěcích a přepouštěcích kanálů je úžasné technické dílo.
Mlýnský náhon je tady už přes 500 let, není to úžasné?
Vznik rybníků na pohořelickém a vlasatickém panství je spjat se šlechtickým rodem Pernštejnů a jimi vybudovanou hlavní tepnou pohořelické rybniční soustavy – „Mlýnským náhonem“ – přivádějícím vody řeky Jihlavy, vzduté splavem u obce Cvrčovice, do pohořelické pánve.
Roku 1519 dokončili Pernštejnové stavbu Mlýnského náhonu a stavu (od „stavět“ vodu). Stav ale nezásobil novou soustavu dostatečným množstvím vody.
Jen pro pořádek – to ještě nebyl ten současný cvrčovický splav, ten byl zřízen o pár let později. Stav (od „stavět“ vodu) ve Cvrčovicích stačil zásobovat vodou nejen rybníky pohořelické, ale i nové rybníky vlasatické. Ale nešlo to hned. Jan z Pernštejna se dlouho rozmýšlel vyhovět přání svého souseda a majitele vlasatického panství Jiříka Žabky, aby mu dovolil brát vodu na jeho vlastní rybníky od cvrčovického stavu. Povolil až na zákrok samotného Ferdinanda I. S ohledem na krále i na vysokou hodnost Jiříka Žabky, jenž byl vicekancléřem.
Množství vody z tohoto stavu nestačilo, protože rybniční soustava dále rostla. Stavba rybníka Vrkoče byla možná až po zvýšení kapacity Mlýnského náhonu a zvětšení splavu na řece Jihlavě dokončeného 1538.
Ke keši:
Nezapomeň zapisovat bonusová čísla, budou se Ti hodit pro finálku Cvrčovický splav.
Do série patří tyto kešky: Čahoun, Nohavice, Rýžoviště, Vrkoč, Zarostlý, Starý rybník, Hornoleský náhon, Mlýnský náhon, Novoveský rybník a finální keška Cvrčovický splav