Kučerova vyhlídka.
Jak cesta stoupá, objevují se tu a tam mezi řidčeji rostoucími smrky i jeřáby. Datlík vám o nich poví, že jsou to stromy, které dokážou žít i v nejvyšších výškách Šumavy, ale nedožívají se takového věku, jako smrky. To ale vůbec nevadí; ba naopak - máme další kamínek do mozaiky dokonale do sebe zapadajícího soustrojí přirozeně fungujícího ekosystému. Jeřáby vyrostou, odumřou a odkážou své místo, obohacené živinami, smrkovým semenáčkům. Ty pak mají lepší podmínky pro start do života. Jeřáb má plody, které velmi chutnají ptákům - a ti semínka svým trusem rozšiřují po okolním lese. Dalším důkazem, jak všechno souvisí se vším je to, že semínka jeřábu lépe klíčí až poté, co prošla ptačím zažívacím traktem. Tak je zajištěno, že jeřábu nevznikne v nejbližším okolí větší konkurence nových stromků. Ptáci si posedají na větve smrků a odsud "sází" nové jeřáby ... Tím je zaručeno střídání generací - zatímco smrk dospěje a odumře, již je přichystána další generace druhově jiné rostliny - a tak se to všechno střídá a krásně do sebe zapadá. No a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) je strom či keř dorůstající výšky 5 až 15 m a dožívající se 20 až 120 let. Plody jsou malvice (jako jablko) - jsou sice jedlé, ale trpké.
Pak už je to celkem nedaleko k vrcholku hory Plechý ... Pokud budete navnaděni fantastickým výhledem od Kučerovi vyhlídky, budete zde silně zklamáni. Samotný "vrchol" by se dal charakterizovat jako hromada balvanů bez jakéhokoliv rozhledu. No ale faktem zůstává, že jste na Plechém. Co dál, to už je jen a jen na vás.
Zdroj: JL
Teď něco k samotné keši:
Keš se nachází na dosah ruky od samotné stezky, není potřeba nikam lézt ani dělat hraboše, natož převracet kameny!
Jste v národním parku, prosíme o patřičné chování.
V keších naleznete čísla pro výpočet souřadnic bonusovky!
Přejeme vám dobrou zábavu a krásné počasí,
logu zdar, 👴MsM👵 a 🐕Kebule.