Série keší, která právě končí touto bonusovou, je chtěla aspoň trochu připomenout.
Dřevěné Mlýny a Reindlerův Dvůr
Vesnice Dřevěné Mlýny vlastně nahradila pod kostelíkem sv. Jana Křtitele Starou Jihlavu. Ta vyhořela do základů následkem údajně největšího zemětřesení v českých zemích, které postihlo zdejší kraj v noci ze 4. na 5. srpna roku 1328. (Dnes geologové podle následků a škod odhadují jeho sílu až na 8 stupňů Richterovy stupnice. Například okolí vrchu Čeřínek se propadlo asi o sto metrů a zřítily se i nejvýnosnější jihlavské stříbrné doly.)
Ještě v tom 14. století ale už stál u dnešního jezu mlýn, který patřil Grunczům a o 100 let později Hölclům. Chybným přepisem pojmenování Hölcl Mühl jako Holzmühl vznikl název Dřevěné Mlýny. V jejich blízkosti byl kdysi výhodný brod přes řeku Jihlavu a za ním snad odbočovala Česká stezka ze stezky Haberské. Vedle mlýna byl pak postaven velký hospodářský dvůr, ale obě stavení byla nenávratně pobořena během dvouleté švédské okupace Jihlavy na konci třicetileté války.
Katastr vsi sahal v roce 1835 až k dnešní Brněnské ulici na Březinkách a k hraničním kamenům na Bedřichově a u Heroltic. Na tomto velkém území bylo ale jen 30 domů, opět bohatě obydlených – 474 obyvatel!!, a jinak pole, louky, lesy a dva lomy. Po dalších cca 30 letech se tu postavila sirkárna, koželužna s vlastní turbínou na výrobu elektřiny, secesní vila pana továrníka (dnes Dětský domov), kino Edison, vojenská plovárna, přádelna, soukenická továrna, cihelna……
Pár obrázků - Dřevěné Mlýny kdysi...
Část Dřevěných Mlýnů dnes...
Kino Edison...
Reindlerův farní dvůr, Pfaffenhof, měl v rámci církevní ekonomiky jiné postavení než desátková pole. Stál historicky na jednom konci tzv. Pfaffenhofského couku, čili stříbrné rudné žíly. V jeho blízkosti bylo kutiště o velikosti 230x20 metrů, dnes porostlé borovým lesem. Odtud se řídilo hospodářství strahovských premonstrátů na jejich vlastních polích v okolí, z nichž plnili své patronátní povinnosti vůči Jihlavě. Tam byl dobytek, vozy, atd., tam musel být šafář, případně čeleď. Administrativu tohoto celku měl v rukou buď zvláštní správce, nebo později některý z jihlavských kaplanů. Ale právě kvůli tomuto neodbornému improvizování hospodářství asi nikdy valně neprosperovalo a jen taktak se udržovalo nad vodou.
V současné době je území zchátralého statku, zabahněných rybníků a neudržované zeleně na jihlavském Bedřichově opět majetkem Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Ta ho na 50 let pronajala brněnské developerské firmě, která v něm vidí – alespoň podle prohlášení na svém webu – potenciál zeleného ostrova a místa pro relaxaci a setkávání generací… Zatím se bohužel nic neděje...
/zdroj informací: www.iglau.cz, www.reindleruvdvur.cz, Jihlavské listy/
Jak na keš:
Na úvodních souřadnicích keš samozřejmě nehledejte, na nich se nachází ona „malebná“ oblast Reindlerova Dvora.
Souřadnice finálky jsou:
N 49° 25.F(C-E)D, E 015° 35.(A-B-F)BF
kde:
A = bonusové číslo keše Staré dvory I. = číslovka za Ulricusem Henčovským
B = Staré dvory II. = kolikátý Josef se zastavil u Kosova?
C = Staré dvory III. = druhá číslice letopočtu, ve kterém se začala stavět textilka v Heleníně
D = Staré dvory IV. = kolik usedlostí měl Boříšov?
E = Staré dvory V. = ciferace počtu Němců v Pístově v roce 1930
F = Staré dvory VI. = poslední číslice letopočtu, ve kterém se poprvé zmiňuje osada Bobikozle
Bonusová čísla lze nalézt fyzicky na jednotlivých keších nebo dohledat v jejich listingu podle uvedených otázek. Čísla jenom dosazujeme, nenásobíme.
Schránka keše je opět příslušně retro, prosím chovejte se k ní, jako by byla vaše vlastní, a lovte nenápadně :) V okolí opět NEJSOU KOPŘIVY !
Ostatní keše této série:
GC8KAQ7 Staré dvory I. Hruskové Dvory a Henčov
GC8KEHV Staré dvory II. Kosov
GC8MRNC Staré dvory III. Helenín a Handlovy Dvory
GC8Q6A0 Staré dvory IV. Pančava a Sasov
GC8VNGB Staré dvory V. Pístov
GC8X0V0 Staré dvory VI. Horní Kosov a Staré Hory