POZOR

od 13,05,2021 došlo k posunu kešky, vše je k dispozici jen o pár metrů dál

Pokud budete stát čelem k zámku - kašnu v zádech, uvidíte velké malé i

(info centrum).

Je tam velmi ochotná paní, Keška je umístěna směrem k muzeum aby odpovídala 

povolená vzdálenost k jiné.

Horažďovice

Většinou se o město dovíme více ze součastností a proto vám předáme pár drobtů z minula. 

Do doby pánů Švihovských patří i pověst o dani, kterou jsme museli hejenští odvádět Půtovi Švihovskému tzv. „Opičí dani“. Historik a spisovatel A. Sedláček však zastává názor, že daň je opaná se platbou již r. 1350 a bezpochyby již v prastaré době. Byla to daň, která odvádí na hrad Prácheň a následně pánům horažďovickým. Obce v kraji platily opicné (vydělávají bezesporu od píc jako kosy od kosy), kosné, peníze, vejce, sýry a kuřata. Vilém ze Strakonic všechny vesnice od této daně osvobodil, jen Hejné a Nezamyslená daň zůstala. Tuto daň platili hejenští až do konce 17. století. Když bylo panství v držení pánů ze Šternberky, zbavila listinou z 1.7. 1714 Clara Bernardina hraběnka von Sternberg rozená svobodná paní z Maltzan Hejnou a Nezamyslice „opičného“ které bylo kdy 32 zlatých, 36 krejcarů, 4 pfennigy pro poddané vsí Hejná a Nezamyslic na věčné časy a náboženské povinnosti z toho vyplývající - jízdy do kostela, mše atd. Tyto listiny jsou dochovány ve Státním oblastním archivu v Klatovech.

Na zámku má být ukryt poklad hlídaný vzteklým černým kocourem. Poklad zazdila Eleonora z Mansfeldu, za dob francouzů proti Marii Terezii.

Na svátek sv. Tomáše jezdci přes náměstí až na hřbitov ohnivý kočár, tam čeká na všechny mrtvé Tomáše, naloží je a jezdí s nimi po mostě, v ruce drže ohnivý bič.

V Horaždovicích jezdců o Tomašské noci svatý Tomáš v ohnivém voze přes náměstí až ke hřbitovu. Tam už na něho čekají všichni mrtví, kdo se jmenuje Tomáš, vítají ho a pomáhají svému patronovi z vozu. Svatý Tomáš pak přejde je doprovodem ke kříži, který je rozpálený do rudy a vyzařuje paprsky, poklekne u něj a modlí se. Po skončené modlitbě vstane, udělí svým jmenovcem svaté požehnání a zmizí za křížem. Všichni Tomášové se pak zase uloží do hrobu. Vůz však pokračuje do další vsi.

Lakotný soudce z Buzic ho jednou potkal, když byl necelých dvacet kroků od hřbitova. Okamžitě padl na kolena a zvolal: Svatý Tomáši, ochran mě! Ale svatý Tomáš už ve voze nebyl a kočí, který volajícího poznal, vyšlehl lakomému soudu ohnivým bičem obě oči.

Když Švejk vyšel do tmy, pobručoval si dědek ještě hezkou chvíli: „Jde prej do Budějovic k svýmu regimentu. Z Tábora. A to jde, rošťák, napřed do Horažďovic a pak teprve na Písek. Dyť von dělá cestu kolem světa. “

Vezměte procházky po nejbližším okolí Horažďovic jsou zajímavé.

Například cestou do Babína stojí při silnici starobylá boží muka, kolem které se nacházejí kosterní pozůstatky vojáků padlých v bitvě. Podle pověsti zde ustupující francouzské vojsko, když vidělo, že nemá šanci na záchranu, ukrylo truhlu se žoldem.

vše z  Majovyhonzik

K vytvoření keše, není to nic náročného, ​​jen nás mrzelo že Horažďovice nemají klasickou tradiční u náměstí. Psát, že může změnit jednu ku jedné je asi zbytečné, a aby se chovali přiměřeně taky. Mělo by to být přístupné i pro vozíčkáře, ale žádného, ​​který by to vyzkoušel neznáme.

Pokud již budete tady doprovázet i knihokeška 2 GC6RNHZ.