Lesní zvířecí ráj
Vítejte u úvodní keše ze série jménem Lesní zvířecí ráj. Série je věnována lesním zvířatům a jejich životu. Trasa je dlouhá cca 4,5 km.
A teď ke keši
LIŠKA
Liška obecná je naší nejběžnější divoce žijící psovitou šelmou.
Lišky jsou velice obezřetné při pohybu a využívají okolí a snaží se být nespatřeny.
Liška je díky své vysoké míře přizpůsobivosti rozšířena nejen v celé Evropě, ale i na většině palearktické oblasti. V průběhu 19. století byla zavlečena také do Austrálie, kde působí nemalé problémy jako extrémně nebezpečný invazivní druh. V naší členité krajině prakticky neexistuje místo, kde bychom se nemohli s tímto obratným lovcem setkat.
Díky vyšší potřebě krytu dávají lišky přednost hustým lesním porostům. Spokojí se však i s úkryty v podobě křovinatých roklí, remízků a rákosem porostlých břehů velkých rybníků. Lišky se také s velkou oblibou zdržují v blízkosti stohů. Ty jim jednak poskytují vhodný úkryt před nepřízní počasí a současně dostatek potravy v podobě hrabošů.
Tělo
Délka těla lišek dosahuje až 90 cm. Zejména v zimním období působí impozantním dojmem huňatý, asi půl metru dlouhý ocas. Výška lišek se pohybuje okolo 40 cm a jejich hmotnost se udává v rozmezí 8–13 kg. Charakteristickým znakem lišek je povětšinou rezavé zbarvení srsti.
Potrava
Potravu si lišky obstarávají především aktivním lovem, a to převážně v noci. Lišky je loví celoročně, intenzivněji koncem jara. V tuto roční dobu můžeme lišky pozorovat při je jich zvláštním způsobu lovu i přes den. Lišky trpělivě vysedávají u vyhlédnuté dírky v zemi a čekají tak na svou kořist. Je to také jediná chvíle, kdy liška tolik nemyslí na svoji bezpečnost a ztrácí na ostražitosti. Liška je v průběhu lovu neustále v pohybu, opatrně našlapuje a vyhlíží hraboše. Úlovku se následně zmocní jedním či dvěma rychlými skoky. Během nočních loveckých výprav uloví liška taktéž ptáky hnízdící na zemi (bažanty, koroptve), nebo alespoň vyplení jejich hnízda. Nepohrdne též malými zajíčky či divokými králíky. V blízkosti vodních ploch se na jejím jídelníčku ve velké míře ocitají různé druhy kachen a ondatry. Pokud k tomu má příležitost, napadá liška i mladá srnčata. Také drůbež na vesnicích je pro lišku nepřekonatelným lákadlem zvláště v období, kdy je třeba nakrmit potomstvo.
Život lišky
V době od ledna do března probíhá liščí říje, tzv. kaňkování. Během ní se lišky projevují typickým voláním. Lišáci si své partnerky najdou podle charakteristického pachu kapek krve, které samice zanechávají ve své stopní dráze. Vlastní akt páření probíhá uvnitř brlohu. Březost lišky trvá 52–53 dní. Nově narozená liščata zůstávají 12–15 dnů slepá. Tělíčka mají porostlá šedou srstí, která stěžuje odhalení mláďat ostatními predátory. Zatímco lišák se stará o trvalý přísun potravy pro svou družku, liška své potomky ošetřuje a kojí. V této době jsou liškám také přičítány největší škody na mladé zvěři a domácí drůbeži. V květnu se liščata poprvé odvažují vycházet před noru, kde si po většinu času hrají na slunci a sami již konzumují rodiči přinášenou potravu. Během následujících týdnů se zdokonalují v loveckých hrách a v druhé polovině léta se již částečně osamostatňují. Za předpokladu dostatku potravy jsou už během zimního období mladé lišky k nerozeznání od svých rodičů. Liška se dožívá 10–12 let a rodí 3-10 mláďat.
Série:
Lesní zvířecí ráj – liška
Lesní zvířecí ráj – zajíc
Lesní zvířecí ráj – jelen
Lesní zvířecí ráj – jezevec
Lesní zvířecí ráj – veverka
Lesní zvířecí ráj – prase divoké
Lesní zvířecí ráj – srnec
Lesní zvířecí ráj – bažant
Lesní zvířecí ráj – sojka
Lesní zvířecí ráj – kuna
Lesní zvířecí ráj – výr
Lesní zvířecí ráj – ježek
Lesní zvířecí ráj – bonus
NEZAPOMEŇTE OPISOVAT ČÍSLA V JEDNOTLIVÝCH KEŠÍCH, BUDETE JE POTŘEBOVAT K ODLOVU BONUSU !