Městečko Žeravice
Žeravice se nachází ve staré sídelní krajině, kterou obývali lidé již v dávné minulosti. Samotná vesnice je součástí středověkého osídlení, které se v oblasti úpatí Chřibů ustálilo ve 12. a 13. století. V určitém rozsahu mu jistě předcházelo osídlení velkomoravské, jak napovídají názvy některých vesnic.
První historicky doložená zmínka o existenci, tehdy ještě pouhé vsi Žeravic, pochází z predikátu Sudimíra ze Žeravic z roku 1235. Na dlouhou dobu je také zprávou poslední. Další majitelé panství jsou známí téměř o století později, většinu z nich poznáváme prostřednictvím nejrůznějších kupních, odstupních, darovacích, či jiných smluv, upravujících držbu vsi. Jak bylo u těchto drobných šlechtických majetků často obvyklé, neměla ani naše ves jediného majitele, ale byla rozdělena na tři části a poplužní dvůr. Ten, společně s dvěmi částmi vesnice a vinohrady, se dostal do držení rodiny Kuželů, píšících se po obci ze Žeravic. Zbylá část vesnice společně a vinohrady a lesy měla různé majitele a nakonec byla spojena s panstvím Střílky.
Rodina Kuželů ze Žeravic vlastnila vesnici s kratšími přestávkami téměř 150 let. V roce 1385 prodal Čeněk Kužel celý majetek obce Žeravice spolu se dvory, vinohrady, desátkem vinným i zemním, též zahradami šafránovými bratřím Jiříkovi a Alšíkovi z Ojnic.
Rod z Ojnic vlastnil v té době i další vesnice v kraji, od roku 1481 to byly Milotice s okolními vesnicemi, dále Bohuslavice, Čeložnice a Dražůvky. Držba se soustředila především na severním Kyjovsku a přilehlém Bučovsku, kde další z rodu Tas z Ojnic vlastnil Střílecké panství. Když roku 1490 převzal po obou strýcích majetek v Žeravicích, došlo k likvidaci Stříleckého podílu a správa obce byla opět soustředěna v jedněch rukou. Osoba Tasa z Ojnic je v mnoha směrech pro další vývoj obce velmi důležitá. Mimo vlastnictví již zmíněných Žeravic a tehdy již pustých Hruškovic a Horenčic podařilo se tomuto šlechtici shromáždit velké množství vesnic a vytvořit rozsáhlé i když roztříštěné panství. Jeho ambice však sahaly dále a od manžela své sestry Markéty, Mikuláše Kropáče z Nevědomí a jeho bratrů, se rozhodl koupit v roce 1510 rozsáhlé Bučovské panství. Některé svoje vesnice pak použil jako protihodnotu při hrazení jeho ceny. Tímto způsobem získal Jindřich Kropáč z Nevědomí a na Bzenci roku 1500 ves Žeravice a pusté vesnice Hruškovice a Horenčice. Součástí prodeje byla zřejmě i dohoda, že svoje konexe u královského dvora využije ve prospěch svého příbuzného a prosadí povýšení vsi na městečko. To se mu skutečně podařilo a Žeravice byly 14. června 1503 králem Vladislavem II. – Jagelonským povýšeny na městečko a nadány dvěma výročními a jedním týdenním trhem.