Svým vzhledem a neohroženým chováním budí zasloužený respekt. Své rodině je naprosto oddaný a je připraven ji nekompromisně bránit. Jako všichni psi má rád společnost lidí a pokud bude dlouho nebo často necháván o samotě, může se jeho frustrace projevit agresí, nadměrným štěkáním a rozkousáváním věcí. Vlčáci by měli nezbytně prodělat minimálně základní výcvik. Jsou snadno cvičitelní a rádi se učí novým věcem. Navíc mají vrozenou snahu vyhovět svému pánovi. To z nich činí velmi oblíbené a spolehlivé služební psí plemeno. Bez větších problémů bude vycházet s ostatními zvířaty  domácnosti a také k dětem bývá vlídný. Přátele si nevytváří hned a vůči cizím osobám je nedůvěřivý, což z něj dělá dobrého hlídače. Nově příchozí nebude vítat s otevřenou náručí, ale bude ve střehu a připraven v případě potřeby postavit se na obranu členů své smečky.

Historie

Německý ovčák je jeden z nejpopulárnějších a nejvíce početně zastoupených psích ras na světě. U nás se mu lidově říká Vlčák, přestože s vlkem nemá nic společného. Toto poměrně mladé psí plemeno je výsledkem vědomého úsilí vyvinout ideálního ovčáckého psa, který by byl schopen nejen hnát a hlídat stádo, ale který by vynikal v profesích vyžadujících odvahu, obratnost a inteligenci. Historie Německého ovčáka sahá do roku 1899. Za svou existenci vděčí jedinému muži. Kapitán Max von Stephanitz se po svém odchodu od vojska začal naplno věnovat své vášni: experimentování s chovem psů s cílem vytvořit vynikajícího, německého, ovčáckého psa. Stephanitz pečlivě studoval chovatelské techniky Britů, kteří jsou známí díky svým výjimečným honáckým psům. Cestoval po celém Německu a pozoroval německé ovčácké psy. Na jedné z výstav si získal jeho pozornost pes, kterého ihned zakoupil. Potomci tohoto psa umožnili vznik prvního klubu německého ovčáka. Zástupci této rasy si pro své skvělé vlastnosti rychle získali oblibu po celém světě. V meziválečném období jim byl ke škodě jejich německý původ. Vše německé bylo stigmatizováno a ani německý ovčák nebyl ušetřen. V Americe i Anglii bylo plemeno dokonce přejmenováno. Američtí chovatelé také kladli mnohem větší důraz na vzhled než na charakter a vlastnosti psa. Naštěstí v posledních desetiletích našli chovatelé z celého světa společnou řeč a důraz je opět kladen jak na vzhledovou stránku psa, tak i na jeho schopnosti a charakter. Přestože byl německý ovčák původně vyšlechtěn jako pastevecké plemeno, uplatnění našel i v jiných profesích. Je to velmi všestranné služební plemeno. Dnes je využíván jako policejní pes, slepecký nebo asistenční pes, stopovací pes, záchranář,  obranář, ale také jako spolehlivý rodinný pes a skvělý hlídač.

Chování a temperament

Německý ovčák je naprosto oddaný a věrný pes. Zástupci této rasy mají velmi rozvinutý obranný smysl a nebudou ani chvíli váhat jestli mají nasadit život za členy své rodiny. Vůči cizím lidem bývají rezervovaní a nedůvěřiví, což je projev jejich smyslu pro ochranu vlastního domova a rodiny. Němečtí ovčáci potřebují pravidelný trénink a alespoň základní výcvik by u nich měl být samozřejmostí. Pokud má německý ovčák příliš mírného pána, může se snažit převzít vůdčí roli a být dominantní. Také může být agresivní vůči ostatním psům, ale obvykle se dobře snáší s ostatními domácími zvířaty. Německý ovčák je velmi dobrý hlídač. Dokáže působit dostatečně ostře a nekompromisně a svým zjevem a chováním spolehlivě odradit nezvané hosty.

Vzhled

Německý ovčák je velký pes s pevnou kostrou a dobře vyvinutými svaly. Srst je hustá, krátká nebo dlouhá, ale vždy s podsadou. Vlčáci, jak se tomuto plemeni běžně říká, dobře snáší celoroční pobyt venku. Barva srsti je celočerná, černá s červenohnědými, hnědými, žlutými nebo šedými znaky, případně vlkošedá. Bílá barva je nepřípustná. Hlava je klínovitého tvaru, přiměřeně velká ke zbytku těla. Čenich německého ovčáka je vždy černý. Uši jsou vzpřímené a vysoko posazené. Ocas je dlouhý, pevný a dobře osrstěný. Plemeno má kohoutkovou výšku 55-65 cm a v dospělosti dosahuje váhy 30-50 kilogramů.

Péče a životní podmínky

Německý ovčák je odolné, všestranné služební plemeno. Ideálním prostředím pro něj je dům se zahradou. Díky své odolnosti vůči špatnému počasí může být držen celoročně venku v kotci. Německý ovčák má teritoriální chování, takže nemá tendenci utíkat. Srst líná celoročně, ale kromě pravidelného vyčesávání nepotřebuje žádnou zvláštní údržbu. Německý ovčák má tendenci být čistý a bez zápachu. Nevyhledává příležitosti jak maskovat svůj přirozený zápach, časté koupání tedy není nutné. Němečtí ovčáci rádi něco koušou. Tento zvyk pomáhá udržovat jejich zuby čisté. Dejte jim na kousání bezpečné kartáčky pro psy nebo žvýkací kosti a oni se sami postarají o zdraví svých zubů a dásní.

Zdraví

Obecně se jedná o velmi odolné, houževnaté a zdravé psí plemeno. Německý ovčák je jako všechna velká psí plemena náchylný na nemoci pohybového aparátu. Nejčastějším onemocněním je Dysplazie kyčelního kloubu. Toto riziko lze minimalizovat kvalitní stravou bohatou na minerály a vitamíny. Zároveň není vhodné nechat štěňata mladší dvou let, která ještě nemají správně vytvořené klouby, běhat a skákat po tvrdém povrchu, například po betonových plochách nebo chodnících. Psi této rasy mají také predispozici k roztažení žaludku, tzv. Volvulus žaludku, proto je vhodné rozdělit denní krmnou dávku do více porcí. Vyskytnout se může i Degenerativní myelopatie, Exokrinní pankreatická insuficience EPI nebo alergie.

Zdroj: internet

V KEŠI NENÍ TUŽKA