Proslulá Alexandrijská knihovna se svými až 700 000 papyrovými svitky byla největším depozitářem knih v celém starověkém světě. Později ale beze stopy zmizela. Povedlo se některé cenné svazky zachránit? A nejsou blíž, než si myslíte?
Alexandrijská knihovna byla vybudována ve 3 století př. n. l. a byla považována za hlavní centrum vzdělanosti od 3. století př. n. l. až do roku 48 př. n. l., kdy za války mezi Caesarem a Pompeiem zčásti vyhořela. V té době přechovávala oněch až 700 tisíc rukopisů na pergamenových svitcích, které shrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství a historie. Opisovači pak tyto rukopisy rozmnožovali na prodej či na výměnu.
Ve 3 stolení n.l. byla knihovna opět poničena a její zkázu dokončily v roce 389 n.l. náboženské bouře. O další činnosti knihovny neexistují jakékoliv záznamy. Ve 13. století se objevila v křesťanském světě legenda, že ji údajně nechal zničit kalíf Omar při dobytí města Araby v roce 642 n.l.
Ale kdo ví, jak to doopravdy bylo?
Jisté je, že většina knih došla zkázy, ale pár statečných kněží odneslo a ukrylo mnoho vzácných a nenahraditelných svazků a schovalo je neznáme kde. Celé generace je pak ochraňovaly a přemisťovaly po celém světě. V poslední době se začalo proslýchat, že se několik zachráněných svazků, včetně toho nejvzácnějšího, ukrývá v okolí Bítovského údolí.
Úkryt je to v pravdě bezpečný. Údolí je rozlehlé a chráněné nepřeberným množstvím divoké zvěře. Zkrátka ideální místo pro ukrytí něčeho tak výjimečného. Protože kněží byli velmi vynalézaví a měli perfektní kondičku, jsou knihy ukryty nad hlavami svých lesních strážců. A kdo prý všechny tyto knihy objeví a přečte, najde knihu nejcennější.
Jak to doopravdy je zjistí jen ten, který se tam obrněn trpělivostí a vybaven mrštností a důvtipem, vydá!
