Co víte o KHB [6] -Proti proudu Úhlavy Traditional Geocache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měla významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Série keší "Co víte o KHB" vám při putování za deseti krabičkami s deseti tematickými listingy nabízí možnost ponořit se do problematiky KHB trochu detailněji. A záleží už jen na vás, zda tuto sérii přijmete jako výchovně-vzdělávací ... či jako příjemnou a odpočinkovou procházku ... či jako deset levných bodů. Ať tak nebo tak, vždycky to splní svůj účel.-) A tak se vydejme na cestu slovy KHB: "Směle kupředu!"

NĚCO MÁLO K TÉTO SÉRII:

V první řadě velký dík, že Martin.Štoky zpracoval tak báječné listingy a dal je k dispozici i nám ostatním :)

A tak i já si vás dovoluji pozvat na procházku po červeně značené turistické trase, protože pro "havlíčkovskou" sérii nemůže být lepšího umístění ... červené a bílé pruhy turistických značek k tomu přímo vybízejí!

Naše "červená" vás povede zhruba od jezu ve Štěnovicích k jezu v Čižicích .... Projdeme se necelé 3 kilometry pěkně Proti proudu řeky Úhlavy, ale komu by cesta "Proti proudu" činila jakékoliv problémy, může to vzít úplně klidně obráceně ....

REVOLUČNÍ ROK 1848

Porážka svatodušního povstání v Praze - které bylo ozbrojeným střetem ve dnech 12.–17. června 1848 v Praze a kterým vyvrcholil revoluční proces v českých zemích - a následující vyšetřování znamenaly i zatýkání. Mezi zatčenými byl i Karel Havlíček. Z vězení na Pražském hradě se dostal díky tomu, že byl zvolen poslancem do ústavodárného říšského sněmu, který zasedal ve Vídni od 22. července.

O sněmu psal Havlíček velmi kriticky: "Bohužel trpí posavad náš první říšský sněm nedostatkem každého počátku veřejného oustního jednání: veliký počet sněmovníků posavád se nabažiti nemohl do sytosti toho blaha, aby mluvili, a proto se bohužel tuze mnoho mluví jen proto, aby se mluvilo a aby se snad nezdálo, že některý pán deputovaný němý jest."

V říjnu 1848 došlo ve Vídni ke krvavým bouřím a mnozí poslanci město nakvap opouštěli. Karel Havlíček společně s přítelem Františkem Ladislavem Riegrem rozbouřeným davům unikli na poslední chvíli a coby "zrádní Čechové" jisté smrti jen o vlásek unikli. Nad Vídní byl vyhlášen stav obležení a 22. října císař vydal patent, jímž jednání přesunul do Kroměříže. Havlíček sněm těsně před vánočními svátky (a před narozením dcery Zdeňky) opustil, aby se jeho jednání mohl nadále věnovat už jen jako novinář a jednání komentovat ve svých Národních novinách.

Když bylo zasedání sněmu 7. března 1849 násilně ukončeno a státní mocí byla zemi vnucena nová ústava, byl Havlíček událostmi šokován. Článkem "Výklad oktrojované ústavy" (= z rozhodnutí panovníka, bez souhlasu parlamentu) se dostal do ostrého konfliktu s úředními místy. Byl postaven před porotní soud, který jej v dubnu 1849 osvobodil. Konflikty se ale prohlubovaly, protože Havlíček dokázal vládě připomínat její nedodržené sliby a její vlastní proklamace. Začátkem roku 1850 pak byly jeho Národní noviny zastaveny a i přes veškerou snahu se nepodařilo jejich vydávání obnovit.