Po návštěvě všech pěti zastavení LAB ADVENTURE Dubí-město porcelánu (https://labs.geocaching.com/goto/b1fdb82a-81f8-4a5f-aa0f-530c8e55734a) a zodpovězení otázek získáte indicie potřebné k nalezení bonusové krabičky.
Tschinkelova vila
Anton Tschinkel se narodil 18. února 1812 ve vesnici Krásné Pole, dnes část města Chřibská v okrese Děčín, a zemřel 4. prosince 1892 v Lovosicích. Pocházel z rodiny továrníka Augusta Tschinkela, který v roce 1806 založil v Chřibské továrnu na výrobu cikorky – kávové náhražky. Anton Tschinkel pokračoval se svými sourozenci Emmanuelem a Franzem v rodinné podnikatelské tradici. V roce 1845 začal v Lovosicích zkusmo pěstovat cukrovou řepu, čekanku a mrkev na výrobu cikorky, poté založil i továrnu na její zpracování. Původní továrna existuje dodnes, jedná se o výrobní podnik DELI.S osobou podnikatele Antona Tschinkela je silně spjat i rozvoj města Dubí v devatenáctém století. Poprvé se sem vypravil v 60. letech 19. století, kdy zjišťoval, zda by se v blízkosti místního potoka Bystřice dala vystavět pila, která by dodávala prkna a bedny pro rodinnou firmu vyrábějící cikorku. Údajně se mu zalíbilo místní podhorské podnebí, a proto se začal vracet. V Dubí zakoupil od Theodora Hiecka „Papírový mlýn“, kde v roce 1869 vybudoval továrnu na siderolit, později pak od Floriana Waltera koupil takzvaný „Dolní lesní mlýn“ v dnešní Tovární ulici a vybudoval v něm výrobu kameniny. Během následujícího desetiletí zde vyrostla manufaktura na výrobu majoliky a později i modro-bílého cibulového porcelánu, který se stal celosvětovým fenoménem.
Roku 1861 koupil hostinec Diana a vedle něj v roce 1872 otevřel vodoléčebný ústav s názvem Dianina lázeň. Areál se postupně rozrůstal do podoby lázeňského komplexu tří budov, kde vznikl park a promenáda. Jeho aktivity v Dubí tím ale neskončily, na návrší nad městem nechal postavit vyhlídkovou restauraci, na hlavní ulici pak léčebný „mléčný“ ústav a pro lázeňské hosty salaš k opékání zvěřiny a podávání zdravotních likérů. Anton Tschinkel byl ve své době zdatným obchodníkem a jedním z nejbohatších podnikatelů v okolí. Proto není divu, že si v Dubí na návrší pod Krásnou vyhlídkou nechal v letech 1864-1865 vystavět honosnou a reprezentativní vilu se zahradou a skleníky.
Anton Tschinkel
Bohužel v 80. letech 19. století zasáhla i podnikání Antona Tschinkela celosvětová krize a jeho podnik se v roce 1885 ocitl v konkurzu. Budova poté postupně přešla do rukou státu, po roce 1923 byla využívána jako zotavovna, za nacistické okupace pak jako škola. Po válce zde fungovala dětská ozdravovna pro nemocné tuberkulózou, ve které od roku 1952 působil profesor Mudr. Jan Pfeiffer, dnes znám také jako zakladatel moderní neurofyziologické rehabilitace. Přítomnost takové budovy v lázeňském městě vyvolávala obavy. Za povšimnutí proto stojí, že byla zřízena místní vyhláška, která určovala, že pacienti se smí zdržovat pouze v budově a v prostorách zahrady. Nesměla totiž být ohrožena návštěvnost lázní. V té době byla pro léčebné účely vyhrazena krom hlavní – vilové – budovy ještě jedna, vedená jako karanténa. Jednalo se o menší jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu, vybavenou několika místnostmi, propojenými dlouhou chodbou.
Na základě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o plnění plánu sítě zdravotnických lůžkových zařízení byla léčebna TBC v první polovině roku 1957 přestavěna na dětskou psychiatrickou léčebnu (úprava pokojů, zazdění některých dveří, rozšíření vodoinstalací, přidání umyvadel a van).
Počátkem šedesátých let začala v tomto ústavu práce s halucinogeny během psychoterapie. Užívané bylo LSD, které se v té době těšilo velkému medicínskému i společenskému zájmu. Diethylamid kyseliny lysergové poprvé vznikl v laboratoři švýcarského chemika Alberta Hofmana v roce 1938 jako lék proti migréně. Do šedesátých let byl tento halucinogen hojně využíván při psychoterapiích, prováděných během léčby drogové závislosti, alkoholismu, schizofrenie, depresí a dětského autismu.
Propagátorem této léčby byl v oné době i MUDr. Stanislav Grof, který údajně podáváním různých množství látky vracel pacienty do kojeneckého a dětského věku, díky čemuž se rozpomínali na zážitky, které se jejich mozek snažil potlačit.
K léčbě se údajně používaly i elektrošoky. Co se tehdy doopravdy dělo s dětmi během léčby, není dochováno. Desítky dokumentů z archivu po revoluci za nejasných okolností zmizely.
V devadesátých letech byl areál léčebny shledán jako nedostačující a příliš nákladný na provoz. Pacienti proto byli přesunuti do zařízení v Háji u Duchcova. Budova prodělala ještě následnou rekonstrukci, ale od té doby je prakticky nevyužitá. Navíc byla poškozena výbuchem v kotelně. Bývalá psychiatrická léčebna je od té doby v havarijním stavu. Zhroutily se střechy a podlahy. Typické točité schodiště, které prostupovalo všemi patry budovy je vážně narušeno a odpadávají z něj jednotlivé schody. Zdi praskají následkem zatékání, přesto je v některých částech, a zejména ve sklepení, dodnes patrné modrozelené vymalování stěn.
Dnes je vila známa jako jedno z nestrašidelnějších míst plné negativní energie. Je navštěvována kvůli údajným paranormálním jevům, jako je dětský pláč nesoucí se nocí a odrážející se od bílých kachliček, nebo bloudění duší údajně zazděných řádových sester.
Do budovy z bezpečnostních důvodů nevstupujte!
Pro nalezení keše to není nutné!
Keš najdete na souřadnicích:
N 50°40.ABC', E 13°47.DEE'
Zdroje:
Karel Vilím, Dubí: město lázní, skla a porcelánu,
https://www.mesto-dubi.cz/
https://www.cesky.porcelan.cz/cs/profil-spolecnosti/historie
http://urbex.cz/2014/05/tschinkelova-vila-detska-lecebna-s-temnou-povesti/